Paříž 1990, Literární institut. Série: 13,5x21,5 cm, s. 276, (4), měkká vazba. Velmi dobrý stav.
První vydání. Přeložili Krystyna Tarnowska a Andrzej Konarek. Výtisk podepsaný autorem.
'Kniha o závěrečné krizi komunismu. Obsahuje popis a analýzu postupného rozkladu a stupňující se agónie jak samotného systému, tak jeho ideologie. (...) Argumentace knihy je rozdělena do šesti částí. První rozvíjí tezi, že klíčem k historické tragédii komunismu je politické a sociálně-ekonomické selhání sovětského systému. Druhá podrobněji zkoumá nedávné sovětské pokusy o reformu a oživení tohoto systému a dochází k závěru, že úspěch je zde méně pravděpodobný než další vnitřní rozklad nebo zmatek. Třetí se zabývá důsledky vnucení komunismu východní Evropě a dochází k závěru, že se tento region v důsledku polského osvobozeneckého hnutí začal osvobozovat od komunistických systémů, které mu vnutili Sověti. Čtvrtá část se zabývá zkušenostmi Číny s jejím původním kmenem komunismu a dochází k závěru, že šance na úspěšné reformy v této zemi rostou s tím, jak se její vůdci vzdávají zavedených doktrín. Pátá část zaměřuje pozornost na ideologický a politický soumrak mezinárodní abstraktnosti komunismu. Šestá a závěrečná část poskytuje širší diskusi o agónii komunismu a pravděpodobných jevech postkomunistické éry." [z úvodu].