Starý tisk z knihovny A. Mickiewicze s jeho podpisem.

[DEFOE Daniel] - La vie et les avantures surprenantes de Robinson Crusoé [...]. Traduit de l'anglois. Nouvelle edition, avec Figures. T. 5-6. a Paris 1751. chez Cailleau, Dufour, Cuissart. 8, s. 4, X, 195, tab. 1; [4], 197-256, tab. 1. Celkem vázáno v dobové kůži.
Hřbet prasklý podél okraje přední desky, trhlina v bloku slepena proužkem papíru, drobné skvrny. Přední přídeští pozdější. V horním okraji titulního listu 5. svazku vlastnoruční podpis "A. Mickiewicz", na předtitulním listu slabé razítko s monogramem "A. M.". Dále: na titulním listu 5. svazku nečitelný podpis prvního majitele, na předním přídeští vlastnická nálepka s strojopisným přípisem "G[ra]fin Kinsky-Wilcek". Poslední dva díly z šestisvazkového vydání francouzského překladu "Robinsona Crusoe". Titulní listy v černé a červené barvě.
Adam Mickiewicz pobýval od roku 1832 téměř nepřetržitě v Paříži. Až do svého osudného odjezdu do Konstantinopole v roce 1855 básník změnil svou adresu tucetkrát. Jak píše Alina Witkowská, Mickiewiczovi "nezapustili kořeny, nevázali se sentimentem k místu a obvykle hledali prostory, které byly levné [...], zároveň dostatečně prostorné, aby se do nich vešly děti a poskytly básníkovi samostatný koutek". Těžko předpokládat, že by s básníkem mohla putovat rozsáhlá knihovna, zabírající v pronajatých bytech mnoho cenného místa. Však také "Adam Mickiewicz nebyl sběratelem knih a neměl v úmyslu vědomě utvářet svou knihovnu" (H. Natuniewicz "Biblioteka Adama Mickiewicza" [Knihovna Adama Mickiewicze] [in: A. Mickiewicza 1971, s. 99), zacházel s ní utilitárně. Jeho knižní fond byl poměrně skromný a najít z něj výtisky je dnes velmi obtížné.