GRUSZECKI ARTUR, Wróżby wojenne pana radcy. Současný román.

Kraków 1915, G. Gebethner i Spółka, 12,5 x 17,5, dobová plátěná vazba, drobné oděrky na okrajích obálky, zachovalý nakladatelský přebal.

Ukázka z románu:
Na chodbě bytu manželů Szubských se ozval zvonek. Byla brzká hodina, deset hodin dopoledne, takže paní byla ještě neoblečená. Měla na sobě starou vybledlou spodničku, halenku záplatovanou a potřísněnou, na nohou sešlapané střevíce s povadlými punčochami a konopné vlasy měla sepnuté do nedbalého uzlu.
Po zazvonění chvíli nerozhodně postávala, bála se brzké návštěvy s obchodem u manžela a v bytě nebyl nikdo, kdo by jí otevřel. Děti šly na procházku do parku, služebná na nákup do města.
Zvonek zazvonil znovu, tentokrát silněji a déle, a z vedlejšího pokoje se ozval trochu netrpělivý mužský hlas:
- Walercie! Někdo volá! Jdi se podívat, holím se!
- Počkej, Jasiu! - a paní Waleryová, držíc si jednou rukou halenku rozhalenou na prsou a druhou si upravujíc vlasy, opatrně přistoupila ke vchodovým dveřím, jako by se bála, že se náhle otevřou, a tenkým plachým hlasem se zeptala
- Kdo je tam?
- Doporučující dopis... Pro vás; je doma?
Paní Valérie si oddechla, neboť pisatel dopisu nepatří k lidem, před nimiž by se člověk mohl stydět nebo stydět; odvážně otevřela dveře a natáhla ruku pro dopis.