O rozdílech mezi křesťanskou a židovskou vírou (latinsky) z roku 1767.

[WIERZBICKI Marchian] - Demonstratio Caecitatis, imperitiae, ac impietatis judaicae. XXXIII. Articulis, in honorem ac venerationem 33. Annorum SSmae Vitae D. N. Jesu Christi, per quos Jlle, dum esset Rex noster ante saecula, operatus est salutem in medio terrae, Comprehensa. In Qua Ex Scripturis veteris Faederis, a judaeis quoq; receptis, urgentibus rationibus, priscorumq; Rabbinorum doctrinis, & Thalmud ipso quandoqq; Referuntur pleraq; ac refelluntur De caecitate, imperitia, ac impietate perfidorum & impiorum honorum. Cracoviae 1767. typis Seminarii Episcopali Academico. 4, s. [24], 397, [3], 72, [40]. Vázáno v dobové kůži, skvrnitá ořízka.
E. 32, 482. Drobné oděrky na hřbetu, drobné skvrny. Stará razítka a poznámky autora. "Dílo se skládá z 33 kapitol a apendixu (na počest 33 let Kristových), v nichž autor dokazuje rozdíly židovského a křesťanského náboženství a vyvrací víru Židů. Tedy o Mesiáši (je pravým Bohem), o Kristu a jeho poslání, pokud jde o spásu světa, o proroctvích týkajících se Krista, o jeho nanebevstoupení, o poslání apoštolů; Kristus nový zákonodárce, zrušení starobylého biblického zákona, zrušení obřízky, soboty, krvavých obětí, o uctívání posvátných obrazů; Talmud obsahuje rouhání; hřeší proti rozumu a dobrým mravům; druhý příchod Krista; o příčinách židovské zaslepenosti. Talmud cituje a uvádí z něj některé věroučné názory, ale zdá se, že jsou z druhé ruky (ze spisů svatého Jeronýma a jiných apologetických spisovatelů) [...]. Z novější literatury zná a cituje díla konvertity Nikolaje Lyraniho, Cornelia a Lapide, Ludvíka z Granady, Jeronýma de Sancta Fide (ex Judaeo Christiani), Petri Alphunsiho (podobně), Mariani Costeniho, Sebastiana Cieszkowského. Právě z nich čerpá své informace o Talmudu [...]. V celém díle velmi ostře bojuje proti přesvědčení 'talmudistů' - vyhrazuje se však proti myšlence, že Židy je třeba nenávidět a pronásledovat" (Estreicher).