STAROWOLSKI SZYMON Reformacya obyczajów polskich (1859)

REFORMACYA OBYCZAJÓW POLSKICH VŠECH STANŮ NAŠÍ ZEMĚ, dnešní zkažené doby, prosím za prominutí, v této upřímnosti, bílá je černá, dobro je zlo, moc je právo, vůle je právo, tvrdohlavost je tvrdohlavost, škoda je shovívavost ,hanba je svatost, nízkost je chvála, obžerství je zdvořilost, jedním slovem: Quorum deus venter est. Krakov 1859, str. 184, LAMENT UTRAPIONEJ MATKI KORONY POLSKIEJ, již moribund, na synny wyrodne, złe i niedbekający na rodzicielkę svowo. Kraków 1859, s. 22, KAZANIE O POBOŻNOŚCI ŻYWOTA I ŚMIERCI ks. JAKUB ZADZIK (...). Kraków 1859, s. 22. 22. Páter SZYMON STAROWOLSKIEGO Kanonik Katedralnego Krakowskiego. Edited by KAZIMIERZ JÓZEF TUROWSKI,SPOLUPRACOVAL: JUDR,vydalo Wydawnictwo Biblioteki Polskiej, form. 12,5 x 19. Pevná vazba Vintage, na většině stran lišky, všechny 3 titulní strany mají dole 1 cm oříznutý okraj. Razítko: z knižní sbírky Potocki .

Starowolského dílo, známé pod zkrácenou verzí názvu jako "Reformacya obyczajów polskich", vyšlo poprvé v Krakově kolem roku 1650. Mezi díly, která jeho autor již napsal, byla i ta, která se věnovala aktuálním státním záležitostem. Vyzýval v nich k morální obrodě obyvatel republiky, poukazoval na existující sociální nerovnosti, degeneraci šlechtické demokracie a tíživou situaci rolníků a měšťanstva. Těchto otázek se nově chopil v jednom ze svých nejslavnějších děl. V tomto díle navrhl nápravu společensko-politického systému, kterou "v této zkažené době velmi potřebují všechny stavy naší vlasti". V Reformacyi obyczajów polskich se projevilo přesvědčení o degeneraci současné generace a do značné míry idealistické vnímání života minulých generací, jejichž zvyky (mores maiorum) měly sloužit jako vzor pro potomstvo. Autor díla zde vystupoval jako člověk stanovující společenskou diagnózu, pozorovatel předpovídající budoucí běh událostí a konečně jako učitel poukazující na nutnost nápravy existujících chyb a naznačující vhodná řešení.