Rozměry: 108 x 143,5 cm
signováno, datováno a na l.d. uvedeno: "JÓZEF RAPACKI_ 1892 | WARSZAWA. | 1892".
Na krosně obrazu nálepka s popisem obrazu.
Původ
Sbírka Art-B
Aukční dům Agra-Art, červen 2001
soukromá sbírka, Varšava
DESA Unicum, březen 2021
soukromá sbírka, Polsko
Literatura
Ztělesněný Rapacki. Výstava děl Józefa Rapackého. Obrazy, litografie, kresby, fotografie, katalog výstavy, ed. Renata Higersberger, Joanna Polok, Gustaw Puchał, Dom Pracy Twórczej w Radziejowicach, Radziejowice 2010, s. 6.
Životopis
Narodil se ve Varšavě v rodině s uměleckými tradicemi. Jeho matka Józefina rozená Hoffmanová byla zpěvačkou a otec Wincenty hercem, spisovatelem a překladatelem. Rapackého umělecké vlohy se projevily již v dětství. V tomto oboru se začal vzdělávat v roce 1885 v kreslířské třídě Wojciecha Gersona ve Varšavě, kde se zrodila jeho vášeň pro krajinomalbu, výpravy do přírody a studium přírody, kterou rozvíjel v následujících letech své kariéry. O dva roky později začal Rapacki studovat na Škole výtvarných umění v Krakově. V roce 1888 se vrátil do Varšavy a pokračoval ve studiu pod vedením Gersona. Léta studií v Krakově a Varšavě byla obdobím, kdy byl umělec silně ovlivněn novátorskými myšlenkami naturalismu Stanisława Witkiewicze. Zlom v malířově životě nastal v roce 1889, kdy odjel do Mnichova. V kruhu tamní Akademie výtvarných umění zdokonaloval své umělecké schopnosti. Upevnil si také své umělecké přesvědčení, pokud jde o krajinomalbu, které si mnichovská škola velmi vážila. Po studiích hodně cestoval, mimo jiné do Itálie.
Poté, co se usadil ve Varšavě, pokračoval ve spolupráci s četnými časopisy, kterou započal již v mládí. Jako ilustrátor tvořil pro časopisy "Tygodnik Ilustrowany", "Wędrowiec" a "Świat". Ilustroval a navrhoval také knihy. Zabýval se uměleckou grafikou. Patřil ke skupině Pro Arte. V roce 1900 se ze zdravotních důvodů přestěhoval do Krakova. V Malopolsku pobýval pravidelně až do roku 1907, kdy navštívil Zakopané a Szczawnici, kde maloval. V roce 1907 se s manželkou přestěhoval do mazovského města Olszanka, kde si postavil dům a ateliér. Vedl zde velmi aktivní společenský život. Byl členem umělecké bohémy, která měla v okolí vlastní usedlosti, mimo jiné ve Wole Pękoszewské a Radziejowicích. Jeho dílo tvoří především krajiny, komorní i velkoformátové. Rapacki je označován za mistra mazovské krajiny. Ve svých kompozicích spojil mnoho směrů a myšlenek rozvíjejících se v evropském malířství na přelomu 19. a 20. století - realismus, plenérismus a impresionismus. Ovlivnil celou řadu polských krajinářů, kteří se jeho dílem inspirovali.
