Jerzy Nowosielski, GIMNASTIKA, 1951

30,5 x 35,0 cm - olej, překližka, signováno na zadní straně modrou barvou: Jerzy Nowosielski 1951

na rubu modrou barvou: Jerzy Nowosielski 1951



Autenticita obrazu konzultována s Andrzejem Szczepaniakem - historikem umění, kurátorem výstav, výkonným ředitelem Galerie Starmach, editorem mj. alb Henryk Stażewski (2018), Jerzy Nowosielski (2019) vydaných nakladatelstvím Skira.



Důležitým proudem v tvorbě Jerzyho Nowosielského jsou figurativní obrazy s erotickou tematikou, které vznikaly od počátku 50. let 20. století. Krystyna Czerni tuto část jeho tvorby popsala takto: "Sportovní náměty jsou pokusem o kompromis s dobovými postuláty, ale bizarní, akrobatické pózy dívek, jejich tajemný, erotický dril - naznačují skryté, podvědomé významy. Sportovkyně s těžkými, mohutnými těly mají v sobě jakousi patologii. Objemné a disproporční, s roztaženými boky, silnými stehny - "pevnými a sametovými", jak by řekl Tyrmand - stojí v polovojenském šiku a vytvářejí tělesnou bariéru, překážku, kterou je třeba překonat. Někteří budou tato díla interpretovat v politickém kontextu: jako metaforu zotročení, podmanění a moci. Jiní je budou vnímat jako protest proti hrubé sexualitě komunistického Polska s jeho proletářskou krásou robustních traktoristek zbavených ženskosti. Nowosielského osobité, sportovně laděné inscenace však skrývají příliš mnoho autorova zjevného potěšení na to, aby se jejich erotika dala považovat za "opoziční". "Zajímá mě sport jako projev nahoty," přiznává malíř. Sport je náhradní činností pro člověka toužícího po autentickém erotickém zážitku". Právě o těchto obrazech Jerzy Tchórzewski po letech napíše, že jsou to děti socialistického realismu z nemanželského lože, a to děti úspěšné. (Krystyna Czerni, Netopýr v chrámu. Životopis Jerzyho Nowosielského, Krakov 2018, s. 169)



♣ k vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočten poplatek vyplývající z práva umělce a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - o autorském právu a právech s ním souvisejících (droit de suite).

Jerzy Nowosielski (Krakov 1923 - Krakov 2011) začal studovat na krakovské Kunstgewerbeschule v roce 1940. V roce 1942 pobýval necelý rok v Lavře svatého Jana Křtitele u Lvova. Tam studoval malířské umění a dějiny ikon. Po návratu do Krakova v roce 1943 znovu navázal kontakty s okruhem budoucí Krakovské skupiny. Po válce pokračoval ve studiu na krakovské Akademii výtvarných umění u profesora Eugeniusze Eibische (1945-1947). Na První výstavě moderního umění v Krakově v letech 1948/49 vystavoval obrazy udržované v proudu geometrické abstrakce. V letech socialistického realismu nevystavoval, zabýval se v té době scénografií a malbou kostelů a pravoslavných chrámů. V roce 1955 představil svou první samostatnou výstavu v Lodži a v roce 1956 se zúčastnil XXVIII. benátského bienále. V letech 1957-1962 působil jako pedagog na Státní vyšší škole výtvarných umění v Lodži a poté na Akademii výtvarných umění v Krakově, kde přednášel na fakultě malířství až do svého odchodu do důchodu v roce 1993. V druhé polovině 50. let dosáhl charakteristického stylu aktů, krajin a figurálních scén v interiérech, za který vděčil své fascinaci ikonami a zkušenostem se sakrální malbou. V roce 1976 se znovu pustil do monumentální tvorby, vytvořil mimo jiné nástěnné malby, křížové cesty a návrhy vitráží pro kostel Boží Prozřetelnosti ve Wesołe u Varšavy (1976-1979). Umělec byl všeobecně považován za autoritu v oblasti umění zakotveného v duchovních hodnotách.

Jerzy Nowosielski zemřel 21. února 2011 v Krakově.