Zdzisław Struzik (1934 - 2004 ), Tři ženy s tulipány, 1969

Literatura
Když si představíme Nizozemsko, v hlavě se nám vždy vynoří celá řada stereotypních představ a obrazů: buržoazie (seriózní patricijové v černých šatech), tolerance, skvělé malířství, země rozrytá vodou (poldry a přehrady) a nakonec větrné mlýny, sýry a samozřejmě tulipány.....
O tulipománii slyšel snad každý investor. V 17. století cena cibulek tulipánů v Nizozemsku dramaticky vzrostla. Na svém vrcholu (v roce 1636) byl za jednu cibulku vzácné odrůdy tulipánu nabízen ekvivalent činžovního domu v Amsterdamu! Samozřejmě se jednalo o velmi ojedinělé případy, ale je to historický fakt. Stejně jako je faktem, že v únoru 1637 tato bublina splaskla. Tulipománie byla donedávna považována za největší spekulativní bublinu v dějinách. Zlomyslné tvrzení, že ji překoná pouze Bitcoin.
Protože se jednalo o jedinečnou událost, bylo o této spekulativní bublině napsáno mnoho básní, písní a obrazů a literárních děl, například esej Zbigniewa Herberta "Hořká vůně tulipánů".
"Jak se stalo, že právě v osvíceném Nizozemsku, a ne jinde, dosáhla tulipánová mánie tak děsivých rozměrů, otřásla základy solidního národního hospodářství a vtáhla představitele všech společenských vrstev do gigantického hazardu?". Právě nad tím se Herbert zamýšlel.
O tulipánománii si můžete přečíst v knize Charlese Mackaye Neobyčejné iluze a šílenství davů, na níž bylo vychováno několik generací investorů. Autor bohužel nevěnoval příliš pozornosti metodologii. Informace pro svou knihu čerpal především z... písní a satirických básní! Ty byly ve druhé polovině 17. století, poté co ceny tulipánů dramaticky klesly, poměrně populární.
Písně a básně měly samozřejmě jen málo společného s historickými fakty. Byly však inspirací pro mnohá umělecká díla, například pro obraz "Tulipománie" od Johna Breughela mladšího. Na obraze jedna z postav močí na téměř bezcenné tulipány poté, co už bublina praskla. Tento výjev dokonale ilustruje emocionální stav investora poté, co jeho naděje na gigantický zisk ztroskotaly. Takových zklamaných investorů bylo naštěstí v Holandsku 17. století mnohem méně, než se běžně soudí.
Symbolem Nizozemska 17. století byly kromě investic do cibulek tulipánů také amsterodamské směnky a amsterodamská burza, která byla otevřena v roce 1611. Její pozice byla tak silná, že na ní byly kótovány ceny několika set komodit. Takto stanovené ceny byly do značné míry platné v celé Evropě. Amsterdam se tak stal světovým finančním centrem. Kromě toho bylo město největším akcionářem Nizozemské východoindické společnosti. Byl to první světový koncern, který se financoval vydáváním cenných papírů. Společnost měla továrny v mnoha zahraničních přístavech a obchodovala s výrobky z celého světa. Ekonomická moc Společnosti podporovala bohatství nejen obchodníků, ale i všech amsterdamských měšťanů. To znamenalo, že obyvatelé města disponovali velkou hotovostí, kterou se mnozí z nich rozhodli vložit do tulipánů.
Tyto krásné květiny se do Nizozemska dostaly v polovině 16. století z Turecka. Jejich nizozemský název "tulpen" měl odkazovat na turecké turbany.

Životopis
V letech 1954-60 studoval na Akademii výtvarných umění ve Varšavě na Fakultě interiérového designu a v letech 1957-58 na Technické univerzitě v Lausanne na Fakultě urbanismu a architektury. Své práce představil na mnoha samostatných i kolektivních výstavách, např: Malba, skicy, Galerie ST. Paul, Stockholm 1973; malba "Vysněný prostor", SAP, Varšava 1975; Mezinárodní skupina, malba, Stockholm 1973; "V. festival výtvarného umění", Galerie Zachęta, Varšava 1974; 1. mezinárodní trienále kresby, Vratislav 1978; Pastely z hor Svatého Kříže, Galerie Rozmaitości, Gliwice 1984; Interart`85, Poznaň 1985. Je autorem mnoha výstavních projektů a realizací. Navrhl výstavy v Historickém muzeu města Varšavy, výstavu "Polské známky" v Londýně, putovní výstavu "Školy tisíciletí" prezentovanou v Anglii, Francii, Kanadě a USA.