Polsko, Jan Kazimierz, Koruna, sběratelský polotón 1666 s archandělem.
Stříbro, 19,2 mm, 1,09 g.
Stav I-.
Mince zobrazuje běžné prvky korunového půlstěžníku Jana Kazimíra z roku 1666 z krakovské mincovny (např. https://onebid.pl/pl/monety-jan-ii-kazimierz-poltorak-1666-krakow-pol-rzadki/222822), s výjimkou erbu na averzu, kde je pětipolový štít erbů Polska, Litvy a dynastie Vasa nahrazen archandělem se spuštěným mečem a pochvou v rukou, známým jako novodobý znak Kyjevské gubernie. Dvě voluty u štítu rovněž nemají protějšek na známé polcence. Kromě provincií a měst s dřívějším mincovním právem: Královské Prusko, Litva, Gdaňsk, Wschowa, Poznaň, Elbląg, Toruň - nebo schválených známými právními akty - nejsou známy žádné okresní mince Polské republiky: Riga. Jedinou výjimkou je Lobznica, soukromé mincovní právo rodiny Krotoských, ale i zde máme ražbu dobře známou historickým pramenům. Ostatně livonská válečná ražba je příkladem ražby mincí za zvláštních okolností, rovněž dobře známých z historických pramenů. Pro ražbu mincí s erbem Kyjevské gubernie neexistovaly právní ani politické podmínky, a to v roce 1666, kdy projekt Hadžijské unie definitivně zkrachoval. Nejsou známy ani žádné zprávy, které by se o projektu takové ražby vůbec zmiňovaly. Zvláště anachronický je jeden detail: korunování štítu se znakem Kyjevské gubernie královskou korunou. Jak známo, i štít se znakem Litevského velkoknížectví byl korunován čepicí (mitrou) odpovídající velkoknížecí hodnosti. Celá postava archanděla byla s největší pravděpodobností opsána z Niesieckého heraldiky, vydání z roku 1839. Podle našeho názoru je mince sběratelským výtvorem, zhotoveným pravděpodobně v 19. století. Nelze ji označit za padělek, protože nenapodobuje skutečný typ, ale je kreativním (vlasteneckým?) výtvorem inspirovaným polopostavou Jana Kazimíra. Velmi zajímavá kuriozita s velkou estetickou hodnotou.
