Adolf Milich (1884-1964), Zátiší, 2. čtvrtina 20. století.

Olej na plátně
Rozměry: 41 x 51 cm, 50 x 60 cm (s rámem)
Signováno na l.d.: "Milich".
Rám má ztráty, nutno konzervovat.

Adolf Milich (1884-1964) byl polský malíř, jehož dětství proběhlo v Lodži, kde se poprvé setkal s místní uměleckou komunitou. Formální umělecké vzdělání zahájil na Škole výtvarných umění ve Varšavě (1901-1902) a ve studiu pokračoval v Mnichově (1903-1904) a v Paříži. V letech 1905-1915 pobýval v Itálii, kde vstřebával vliv renesančních mistrů, což mělo významný vliv na jeho pozdější tvorbu. Následující léta strávil ve Švýcarsku (1916-1920), kde mu bylo v roce 1952 uděleno luganské občanství.
V roce 1920 se Milich natrvalo usadil v Paříži, kde se stal aktivním členem Svazu polských malířů a sochařů. Během druhé světové války se vrátil do Švýcarska, aby se vyhnul válečnému chaosu.

Milichova tvorba se vyznačuje klasickým přístupem ke kompozici, úsporností výrazových prostředků a intenzivní, zářivou barevností. Umělec upřednostňoval tradiční přístup k umění, vyhýbal se avantgardním směrům a soustředil se na studium antických a současných mistrů. Jeho díla jsou převážně krajiny s důrazem na středomořské motivy, ale také zátiší, která se vyznačují pečlivě promyšlenou kompozicí a jemnou hrou světla.

Adolf Milich po sobě zanechal bohaté dílo, které je ceněno pro jeho mistrovský přístup k barvě a formě i pro věrné ztvárnění krásy přírody a předmětů denní potřeby.