Edward Dwurnik, POZNAŃ - MIASTO AWANGARDY, 2002

81,0 x 60,0 cm - olej, plátno signováno l.d.: MIASTO AWANGARDY

p.d.: 2002 | POZNAŃ - MIASTO - E. DWURNIK - ABAKAN

Na rubu p.g.: 2002 | E. DWURNIK | IX [v kroužku] - 1130 - 28-94 [v rámečcích] | POZNAŃ, na středovém pásu tkalcovského stavu nápis fixem: IX [v kroužku] 1130- 2894, l.d. nálepka Galeria mil'Art v Poznani.



♣ k vydražené ceně bude kromě dalších nákladů připočten poplatek vyplývající z práva umělce a jeho dědiců na odměnu podle zákona ze dne 4. února 1994 - o autorském právu a právech s ním souvisejících (droit de suite).

Edward Dwurnik (Radzymin 19. IV. 1943 - Varšava 28. X. 2018) studoval malbu na Akademii výtvarných umění ve Varšavě (1963-1970), ale jako svého "mistra" uvádí Nikifora. Právě jeho díla, která poprvé spatřil v roce 1965, inspirovala tehdejšího studenta třetího ročníku ke kresbě prvních prací z cyklu "Cesty stopem", v němž pokračuje dodnes. V letech 1972-1978 vytvořil cyklus "Sportovci", který zobrazoval, dodejme, kousavým způsobem, typické postavy 70. let. Souběžně od roku 1975 vytvářel cyklus "Dělníci", který vyvrcholil v období "Solidarity" v letech 1980-1981. Za díla tohoto cyklu obdržel Dwurnik v roce 1981 Cenu výtvarné kritiky Cypriana Kamila Norwida. V 80. letech se Dwurnikovy obrazy staly expresivními a dramatickými. Obrazy vytvořené v této dekádě měly často politický podtext, ale také nabývaly historického kostýmu a tak či onak odkazovaly na současné problémy a reálie. Cyklus "Droga na Wschód" (1989-91) připomínal oběti stalinismu, cyklus "Od Grudnia do Czerwca" (1990-94) byl věnován obětem stanného práva. Ideologické i čistě malířské kvality těchto děl přinesly umělci velké uznání doma i v zahraničí. Výrazem toho byla prestižní cena nadace Coutts & Co v Curychu (1992). V devadesátých letech vznikly série, které navazovaly na "Cesty stopem": "Modrá města" (od roku 1993) a "Diagonály" (od roku 1996), ale i kompozice nového typu, jako jsou pohledy na moře (série "Modrá", 1992-93) nebo série "Výčet" (1996-99). Umělec hojně vystavuje; měl asi 100 samostatných výstav v Polsku i v zahraničí a zúčastnil se mnoha národních i mezinárodních výstav a festivalů, mimo jiné: 10. bienále současného umění, Menton 1974, Documenta 7, Kassel 1982, 5. bienále, Sydney 1985, 19. bienále umění, Sao Paulo 1987; Art Olympiad, Soul 1988. Souběžně s malbou se věnoval kresbě, koláži, grafice (litografie, kovové techniky, xerografie, razítka) a užité grafice (ilustrace, plakáty pro vlastní samostatné výstavy).