Leopold Gottlieb (1879-1934), Sedící chlapec

olej/deska, 58,5 x 45,5 cm v lehké paspartě
signováno p.d.: l. gottlieb
vzadu popsáno: l. gottlieb | č. 264 | 6184

LITERATURA:
- Artur Tanikowski, Wizerunki człowieczeństwa, rytuały powszedniości. Leopold Gottlieb a jeho dílo, Kraków 2011, s. 269, poz. 120.
- Vynikající židovští umělci ze sbírky Davida Málka a Nadace Signum, Łódź 2004, s. 152, kat. 37

Mladší bratr Maurycyho, studoval na Akademii výtvarných umění v Krakově (v letech 1896-1902) v ateliéru Jacka Malczewského a Teodora Axentowicze (mladopolské umění silně ovlivnilo jeho tvorbu), poté pobýval v Mnichově (v ateliéru Antona Ażbeho) a v roce 1904 se usadil v Paříži. V roce 1905 se stal členem Skupiny pěti (vedle Witolda Wojtkiewicze a Tymona Niesiolowského), jejíž činnost přispěla k rozvoji expresionismu v polském umění. V letech 1906-1908 působil jako profesor malby na Bezalelově škole umění a řemesel v Jeruzalémě. Vystavoval svá díla na pařížských salonech a výstavách vídeňské Secese a byl také členem Hagenbundu. V letech 1914-1917 byl členem polských legií (mj. v 1. brigádě pod vedením Jozefa Pilsudského), kde vytvářel uměleckou dokumentaci vojenského života (kresby a grafiky byly vystaveny na lublaňské výstavě polských legií v roce 1917). V letech 1917-19 člen polských expresionistů (později formistů, prvního avantgardního uskupení polského umění). Po roce 1920 pobýval ve Vídni a v Německu, od roku 1926 trvale v Paříži, kde spoluzakládal kroužek École de Paris (přátelil se s Mojżeszem Kislingem, Melou Muter a Eugeniuszem Zakem). Jeho umění propagovali přední francouzští kritici André Salmon a Adolf Basler. V letech 1929 a 1930 se účastnil výstav Sdružení polských umělců Rytmus reprezentujících umírněný moderní proud (čerpající z tradic antického umění a klasicismu), jehož ambicí bylo vytvořit národní styl.
Portrét chlapce je dílo charakteristické pro umělcovu tvorbu. Díky mimořádně jemnému a rafinovanému zacházení s linií a jemnému použití barvy je anonymní postava zobrazena velmi zřetelně. Stáváme se svědky téměř fyzické přítomnosti osoby, o níž nic nevíme, ale která je přesto zajímavá a vybízí k intelektuálnímu zamyšlení. Gottlieb je malířem soustředění a ticha; z protagonistů jeho obrazů vyzařuje klid s dávkou nadčasovosti. Při kontaktu s nimi se nás dotýká jisté tajemství.