LIKOWSKI Edward, páter, sufragánní biskup poznaňský
UNIA BRZESKA
[r. 1596]
vyprávěl...
Varšava 1907, Všeobecný obchod v knihkupectví Gebethner & Wolff, s. 355, [1], formát 15x22cm
TWARDA OPRAWA WYDAWNICZA Z EPOKI. ZACHOVALÁ OBÁLKA BROŽURY
Řada Knihovna křesťanských děl
Základní pramen k dějinám synody v Brest-Litevsku vroce 1596, jejímž výsledkem bylo spojení pravoslavné církve s římskokatolickou církví v republice.Část pravoslavnýchduchovních a přívrženců uznala papeže za hlavu své církve, přijala všechna katolická dogmata stanovená Florentskou unií, ale zachovala si vlastní liturgii s pravoslavným slovanským jazykem, juliánský kalendář, hierarchii, sňatky kněží a vysokou míru nezávislosti v církevní správě.Výsledkem unie bylo rozdělení pravoslavné církve na unitáře (později v rakouském rozdělení nazvané řeckokatolická církev) a disunity a dlouholeté spory a boje mezi oběma stranami (včetně kozáckých válek). Pravoslavná církev považuje brestlitevskou unii za rozbití jednoty, zatímco římskokatolická církev ji považuje za největší a nejdůležitější pokus po florentské unii o obnovení jednoty církve. Brestská unie byla pokusem odstranit právní, sociální a kulturní handicap pravoslavné církve a dát nové uniatské církvi rovnoprávné postavení s římskokatolickou církví; ne všech cílů bylo dosaženo, včetně nepřipuštění uniatských biskupů do polského senátu. Brestská unie měla také politický aspekt, neboť byla výrazem suverenity vůči politice moskevských carů dobývajících litevsko-ruské země, zejména po zřízení patriarchátu moskevského a vší Rusi v roce 1589, který si nárokoval svrchovanost nad pravoslavnou církví Rzeczpospolité.
BDB stav/ pěkný výtisk