MEDICÍNA: BURGHART- ZUM ALLGEMEINEN GEBRAUCH WOHLEINGERICHTETE DESTILLIER-KUNST. Wrocław 1736

[LÉKAŘSTVÍ]

BURGHART, Gottfried Heinrich

ZUM ALLGEMEINEN GEBRAUCH WOHLEINGERICHTETE DESTILLIER-KUNST.

Breslau (Wrocław), Korn, 1736, 8 k., s. 402,19 listů (rejstřík); 6 k. desek; formát 10,5x17,5 cm.

První, v Breslau vydanévydání díla breslavského lékaře Burgharta Heinricha Gottfrieda (1705-1771), obsahujícího množství receptů z oblasti medicíny, farmacie, ale i alchymie, zlatnictví a domácnosti.

Dílo je rozděleno do tří částí:

V první části najdeme potřebné vybavení pro destilační procesy.

Ve druhé části je popsáno 12 chemických postupů, pomocí nichž lze připravit například destilovanou vodu, brandy, vodu života "Aquaviate", růžový olej, další oleje a esence.

Ve třetí části je popsáno 40 receptů, jejichž hlavní složkou je cukr, včetně džemů, marmelád, šťáv, sirupů atd.

Celek je doplněn šesti tabulkami, v nichž jsou uvedeny alchymistické symboly, pece a zařízení, které byly k výše popsaným procesům zapotřebí.

Mezi hesly jsou: jantar, ohnivý prášek - předchůdce zápalek, opium, pilulky, tabák, vína, léky, lektvary, lihoviny, včetně těch na různé neduhy atd. Obsah čítá téměř 40 stran.

"Burghart Heinrich Gottfried (1705-1771 ), se narodil 5. července 1705 v Dzierżoniówě (Reichenbach). V roce 1720, ve věku 15 let, byl Heinrich Gottfried poslán na gymnázium svaté Alžběty v Breslau. V roce 1725 odešel na otcův příkaz do Mieroszowa (Friedland), kde rok pomáhal jistému odbornému lékárníkovi. Následující rok strávil po boku chirurga z Dzierżoniowa, kde se učil obvazovat rány, skládat zlomené končetiny a dalším činnostem a zároveň pod vedením svého otce získával lékařské znalosti. V roce 1727 odešel do Frankfurtu nad Odrou, kde studoval medicínu, poslouchal přednášky z filozofie, matematiky, anatomie, historie a výtvarného umění a také se pro vlastní potěšení věnoval kreslení a malování. Titul doktora medicíny získal v září 1730 na základě disertační práce "De termino pubertatio".

Zahájil zde lékařskou praxi a brzy se proslavil úspěšnou léčbou několika beznadějných případů. Když v roce 1731 dostal zprávu o těžké nemoci svého otce, odcestoval do Dzierżoniowa. Krátce po příjezdu se jeho otec uzdravil, ale on sám onemocněl a byl mnoho měsíců upoután na lůžko a uzdravil se až v roce 1732 po léčbě v Ládku. V té době se jeho rodiče rozhodli, že si otevře lékařskou praxi v Breslau, kde vlastnili nájemní dům, kde se usadil v roce 1734. V Breslau brzy našel nejen mnoho pacientů, ale také spoustu přátel a přístup do četných knihoven, přírodovědných kabinetů a uměleckých sbírek mu umožnil rozvíjet jeho vědecké zájmy. Málokdy se však ve městě zdržel déle než tři měsíce, protože kvůli svému zdraví podnikal nejméně dvakrát ročně výlety do hor. V roce 1736 sepsal pozorování rostlin, živočichů a hornin, která nasbíral v letech 1733-35 během svých opakovaných pobytů na Slezsku, a vydal je v knize "Iter Sabothicum". V témže roce vydal také nesmírně populární chemické dílo "Destillierkunst" a první svazek vědeckého časopisu "Medicorum Silesiacorum Satyrae", který si v krátké době získal mnoho čtenářů.

V březnu 1743 ho Fridrich II. jmenoval profesorem na královském gymnáziu v Brzegu (Brieg). V roce 1744 publikoval popis horkých pramenů v Lądku a jejich léčivých účinků. O rok později byl spolu s tajným radou Franckem členem komise pro zkoumání královských dolů ve Złotém Stoku (Reichenstein) a Srebrné Hoře (Silberberg). V roce 1748 v podobné funkci zkoumal možnosti oživení upadajícího rudného hornictví v Horním Slezsku, a to zkoumáním kvality olověných a stříbrných rud v okolí Tarnowských Gór (Tarnowitz). Na gymnáziu v Brzegu vyučoval matematiku a přírodní vědy, a přestože učitelství bylo jeho hlavním zaměstnáním, byl stále praktickým lékařem a snažil se spojit úsilí všech brzegských lékařů ve prospěch pacientů. Byl členem Císařské královské vědecké společnosti v Olomouci a v březnu 1756 byl na vlastní doporučení a jako třetí přírodovědec, který přijal přídomek "Zosimus", přijat za člena Leopoldinsko-karolínské akademie přírodovědců. Po řadu let sbíral popisy případů vzácných nemocí, sestavoval životopisy slezských přírodovědců a slezských biskupů a také překládal do němčiny chemické, lékařské a numismatické práce. Zemřel 16. července 1771 v Brzegu." Zdroj: Materiálové studie Hornoslezského přírodovědného centra svazek 3, Mirosław Syniawa Biografický slovník slezských přírodovědců část, Katowice 2000.

VELMI VZÁCNÉ!

TVRDÁ VAZBA S DOBOVOU PERGAMENOVOU VAZBOU

Stav DB/ chybí s.: 187-192, 207/208, 383/384 a 387/388, drobné stopy po hmyzu, na úvodních stranách drobná světlá stopa po zalití okraje, přesto zachovalý výtisk