POZNAŃ, ODOLANÓW, MIĘDZYCHÓD, MIĘDZYRZECZ, KOŚCIAN, BABIMOST, BUK, WSCHOWA, KROBIA, KROTOSZYN, OBORNIKI, OSTRZESZÓW, PLESZEW, POZNAŃ, SZAMOTUŁY, ŚREM, ŚRODA, SEPTEMBER. - Hlavní seznam okresních porodních asistentek s uvedením částky, která připadla na každou z nich z rozdělení příspěvků vybraných ze křtů a svateb na podporu porodních asistentek, za rok 1825. Dz. Urz. Królewskiey Regencyi w Poznaniu nr 37/1826; st. bdb.
Veřejná služba porodních asistentek byla v Poznaňském velkovévodství zavedena po napoleonských válkách. Hrabství byla rozdělena na porodnické obvody, které obsluhovala jedna porodní bába, o jedné a druhé rozhodovala správa. To bylo v souladu s politikou pruské armády, která jako jediná měla zcela závislý stav. Týkalo se to odvodů rekrutů. Vjeho případě nebylo důležité, jakou Muttersprache použil ,ani zda pocházel z pravého nebo špatného lůžka. Měl bojovat jako voják za pruského krále. Velmi rozsáhlá síť porodních bab byla vlastně jakousi těhotenskou policií. Její působnost přesahovala rámec porodů. Zaznamenávala každé manželské i nemanželské těhotenství. Informovala také o nezákonné praxi přerušení těhotenství, za což byly ukládány tresty, zejména takzvaným babicím. Tyto praktiky sice nebyly eliminovány na nulu, ale rozhodně byly omezeny na minimum. V Polském království byly běžnou praxí. Vyšší porodnost byla v Posenském velkoknížectví v polském živlu. Bylo jí dost pro polonizaci měst, např. z Ostrova Niemieckého se stal Ostrów Wielkopolski, ale také pro pracovní emigraci do Berlína a Vestfálska.
Je zde uvedeno 162 porodních bab, které dostávaly po 16 říšských grošů, a 14 bab, které dostávaly 10 říšských grošů za další práci v jiném než svém okrese: seznam porodních bab má 7 stran. Kromě toho se dokument zmiňuje o požáru v židovské čtvrti v Szamotulech, který zachvátil 48 domů se stájemi a stodolami, a uvrhl tak 155 rodin, 35 křesťanských a 155 židovských, do bídy.