Eva Rubinstein, ČLOVĚK NA SCHODECH. DUBROVNIK, 1973

20,00 x 30,50 cm – černobílá fotografie, papír
20 x 30,5 cm – rozměry snímku

signováno tušem pod snímkem vlevo: Člověk na schodech | Dubrovník 1973, vpravo: Ewa Rubinstein



Fotografii schodů v Dubrovníku pořídila autorka v roce 1973 během jednoho z několika dní, kdy se tam zdržovala služebně. V roce 1970 totiž přijala zakázku od společnosti „American Express“ na pořízení série fotografií v různých zemích světa pro jejich „Annual Reports“; fotografie měly být určeny pro vedení banky (kanceláře společnosti atd.) a měly mít spíše turistický a krajinářský charakter. Cestu po určených místech po celém světě absolvovala za 23 dní. Když v roce 1973 absolvovala individuální uměleckou cestu po Itálii, společnost „American Express“ se o tom nějak dozvěděla, zavolali mi a zeptali se, zda by nechtěla jet do Dubrovníku v Jugoslávii, aby tam pro ně pořídila fotografie:

– „Samozřejmě že ano!“ – pomyslela jsem si, nikdy jsem tam nebyla, ale věděla jsem, že je to krásné místo, bez aut, jako Benátky. A samozřejmě to tak bylo: krásné, růžové město, malé, dalo se tam snadno procházet pěšky, takže jsem s sebou nosila čtyři fotoaparáty, abych mohla pořizovat různé snímky, které pro ně byly potřebné pro zakázku, ale také pro sebe.“

Co se týče fotografie schodů. Autorka vzpomíná, že na těch schodech zahlédla světlo a věděla, že dlouho nevydrží. Ale čekala, až k tomu světlu něco nebo někdo přidá, nějaký prvek, aby se něco stalo, aby na snímku bylo něco víc než jen prosté světlo na schodech. A po chvíli uviděla v dálce kráčejícího muže, shrbeného, který se blížil tímto směrem, a pomyslela si:

– Prosím tě, pojď sem a vyjdi po těch schodech! A on mě „vyslyšel“…

V Dubrovníku tehdy paní Ewa strávila několik dní.

Wojciech Stanisław Grochowalski, předseda představenstva Mezinárodní hudební nadace Artura Rubinsteina.





Eva Rubinstein (Buenos Aires 1933, žije v New Yorku) – dcera vynikajícího pianisty Artura Rubinsteina a Anieli rozené Młynarské. Do roku 1939 žila rodina v Paříži, poté odjela do USA, kde Eva pokračovala ve studiu baletu. Vystupovala jako tanečnice a herečka na broadwayských jevištích. Po letech věnovaných rodinnému životu se v roce 1968 začala věnovat fotografii. Zpočátku se jí věnovala komerčně, postupem času se však zaměřila na uměleckou tvorbu, v níž dosáhla významných úspěchů. Měla mnoho výstav v galeriích po celém světě, vydala několik alb, mezi nimiž je i album věnované rodnému městu jejího otce: Łódź. Brief Encounters (1998). Patří mezi nejznámější a nejuznávanější současné fotografky.