Rozměry: 24 x 18 cm
Zdroj:
sbírka Stefana Okołowicze, Varšava
Galerie Olszewski, duben 2020
soukromá sbírka, Polsko
Literatura
Witkacy. Dravá mysl, Varšava 2021, s. 507 (il.).
Stefan Okołowicz, Artysta metafizycznego niepokoju, "Konteksty" 2000, č. 1-4, s. 199-203.
Joanna Siedlecka, Mahatma Witkac, 2. vydání, Varšava 1992 (il. na obálce).
Proti nicotě. Fotografie Stanisława Ignacyho Witkiewicze, výběr a sestavení Ewa Franczak, Stefan Okołowicz, Kraków 1986, s. 68, poz. 291 (il.).
Životopis
Jeho otcem byl známý kritik, malíř a spisovatel, tvůrce tzv. zakopanského stylu v architektuře, Stanisław Witkiewicz. V letech 1905-10 studoval nesystematicky na krakovské Akademii výtvarných umění u Józefa Mehoffera a u Władysława Ślewińského v Poroninu. Cestoval do Itálie, Francie a Německa. V roce 1914 se zúčastnil etnografické expedice Bronisława Malinowského do Austrálie, odkud se po zprávě o vypuknutí první světové války vrátil do Evropy. Jeho raná malířská tvorba byla ovlivněna Mladým Polskem a P. Gauguinem a Wł. Ślewińským. Později dospěl k jistému druhu expresionismu. Časem se v důsledku teoretických úvah o formě malování vzdal. Založil jednočlennou "Portrétní společnost" a omezil se na tvorbu pastelových portrétů, které často vytvářel pod vlivem stimulantů, jež mu umožňovaly experimentovat s formou. Stanisław Ignacy Witkiewicz napsal 4 romány, více než 40 divadelních her, četné články a eseje o malířství, literatuře, divadle a filozofii. V meziválečném období žil převážně v Zakopaném. Po vypuknutí druhé světové války uprchl před Němci do východního pohraničí, kde 18. září 1939 v obci Jeziory v Polesí spáchal sebevraždu.
