Japonský dřevoryt, tuš, ruční papír, 26x33 cm (formát papíru), podpis autora
Dřevoryt pochází z časopisu "Tansei Ippan" (Řád barev - úvod do malířství), č. 3. Vydáno v Tokiu v roce 1894 (Meidži 27). Vydavatelem tohoto prvního vydání byl Jošikawa Hanšiči. Analogický výtisk se nachází ve sbírce Metropolitního muzea umění v New Yorku.
Dřevoryt využívá náročnou techniku roztírání tuše, tzv. bokashi, aby bylo dosaženo postupného odstupňování barevných tónů. Plastický efekt je umocněn použitím techniky kazuri, pro kterou byla použita dřevěná deska bez barvy, přitisknutá rukou k papíru.
Taki Katei , kdysi nejdražší malíř v Japonsku, známý svými jemnými obrazy ptáků a rostlin (kačó-ga), ukončil svou kariéru v roce 1893 jako oficiální dvorní malíř císařského paláce (Teišicu gigei-in). Po jeho smrti začalo jeho dílo postupně zanikat a teprve v roce 2013 vyšla obsáhlá monografie (Rosina Buckland, "Painting Nature for the Nation: Taki Katei and the Challenges to Sinophile Culture in Meiji Japan" (Leiden: Brill, 2013), která znovu objevila krásu, jednoduchost a lehkost Kateiovy malby.
Taki Katei byl japonský malíř tvořící na konci období Tokugawa a v éře Meidži. Byl důležitou osobností, protože jeho kariéra spojuje obě epochy a jeho díla ukazují některé změny v umělecké praxi v souvislosti se změnami japonské společnosti a očekávání.
Katei se narodil ve čtvrti Sendagaja ve městě Edo (dnešní Tokio). Jeho otec byl samuraj bez pána (rōnin), který se přestěhoval z provincie Aki do šógunova města. Katei začal studovat malířství přibližně v sedmi letech, nejprve u malíře Satō Suigaie a poté u Suigaiova učitele Ōoka Unpō. U něj se Katei naučil techniku malování ptáků a květin, včetně skicování ze života (šasei). V roce 1851 odcestoval do Nagasaki, kde šest měsíců studoval u malíře Hidakiho Tetsuō a setkal se s čínskými umělci. V roce 1854 se Katei vrátil do Eda a krátce pracoval pro šógunát, ale v roce 1856 odešel do Fudžioky v Gunmě a odtud se vydal na sever do provincie Ečigo. Následujících deset let se živil cestováním a plněním zakázek pro soukromé mecenáše.
V 70. a 80. letech 19. století měl Katei v tokijské literární komunitě široký okruh přátel a známých a jeho příspěvky do společných děl byly četné. Katei vystavoval svá díla na Národních průmyslových výstavách (1877, 1881 a 1890) a na výstavách malířství (1882 a 1884), byl členem Japonské umělecké asociace (Nihon Bijutsu Kyōkai), založené v roce 1888, a svá díla zaslal také na mezinárodní výstavy ve Vídni (1873), Filadelfii (1876), Chicagu (1893) a Paříži (1900). Od roku 1881 vytvořil řadu děl pro císařský dvůr. Byl nejlépe placeným malířem projektu výzdoby nového císařského paláce, dokončeného v roce 1888, a v roce 1893 byl jmenován umělcem císařské domácnosti. Měl početnou skupinu žáků, z nichž nejvýznamnější byli Išibaši Kazunori, Sató Šien a Jamamoto Šun.
V roce 1894 vydal Tansei Ippan - 5 slavných alb dřevorytů - jakousi učebnici pro mladé umělce, aby se naučili techniku.
V roce 2019. Národní muzeum v Liverpoolu uspořádalo vůbec první výstavu díla Taki Kateiho mimo Japonsko.
