Eugeniusz Zak (1884-1926), Bez názvu
Akvarel na papíře lepeném na kartonu, 27 x 27,7 cm / 23,6 x 24,4 cm v lehké paspartě.
Signováno v pravém dolním rohu.
Dílo pochází ze sbírky Lucie a Clémenta Pechových*.
*
Clément Pech, narozený 28. června 1882, byl francouzský vojenský důstojník a podnikatel. Svou kariéru v armádě zahájil v roce 1902 a sloužil v ní až do roku 1928. V letech 1918-1923 byl v rámci urovnání mezi nově vzniklou polskou vládou a jejím francouzským protějškem umístěn v Čenstochové. V jejím rámci francouzští důstojníci pomáhali při vytváření polských vojenských struktur, za což dostávali povýšení. Clément Pech, tehdy v hodnosti poručíka, byl umístěn v Čenstochové. Od polské vlády dokonce obdržel Kříž za statečnost (fotografie průkazu opravňujícího k nošení vyznamenání je v dokumentaci přiložené k obrazu). V Čenstochové se seznámil s Lucií (ve Francii fungující jako francouzská verze jména Lucie) Henigovou, která pocházela z dobře situované židovské rodiny. Manželé se vzali a v roce 1923. Lucie a Clément se přestěhovali do Francie a usadili se v Saint-Mandé, bohatém městě nedaleko Paříže.
Ve Francii se Lucie a Clément spřátelili s mnoha umělci. Clément byl sám umělcem a mnohokrát vystavoval svá díla na pařížských salonech. Lucie se naopak vyznačovala nejen velkým uměleckým citem, ale velkou výhodou byla i její znalost polštiny, ruštiny, ukrajinštiny a dokonce i litevštiny. Díky tomu snadno navázala kontakty s mnoha umělci École de Paris, kteří pocházeli z východní Evropy a často špatně ovládali francouzštinu. Lucie jim tedy pomáhala s administrativními záležitostmi, překládala dokumenty a korespondenci a mimo jiné jim oplácela drobné laskavosti. Podle vyprávění Frédérica Pecha (vnuka Lucie a Clémenta) jeho otec André (syn manželů) často vzpomínal, že jeho matka pravidelně navštěvovala Montparnassie, zejména slavnou restauraci Le Dome, kde se scházela smetánka mezinárodních umělců působících v té době v Paříži. Jedním z umělců, kteří patřili do okruhu Luciiných známých a přátel, byl Eugène Zak.
V jeho případě odpadl jazykový problém, protože Zak mluvil plynně francouzsky. Přesto se střídali ve stejné společnosti a oba také rádi udržovali kontakt se zemí. Zakova manželka Jadwiga Kohnová navíc pocházela z Čenstochové, rodného města Lucie, což oba páry jistě ještě více sblížilo. Existuje dokonce možnost, že se Zakovi a Pechovi seznámili ještě v Polsku. Ačkoli žádné hmotné doklady v současnosti neumožňují upřesnit, kdy a za jakých okolností k setkání došlo - zda ještě v Polsku, nebo již ve Francii -, přesto Zak s manželkou po vypuknutí první světové války opustili Francii a usadili se v Čenstochové, kde zůstali přibližně do roku 1921. Clément Pech byl v Čenstochové přesně ve stejné době a právě tehdy se seznámil s Lucií. Existuje tedy reálná možnost, že Zak, který měl k Francii velmi blízko, přišel do kontaktu s francouzským důstojníkem, zajímajícím se zejména o umění, a s jeho snoubenkou a později manželkou, zvláště když se všichni pohybovali v podobných společenských kruzích.
