autolitografie, papír, 12 x 14 cm
barevná autolitografie, krémový papír, 12 x 14 cm (ve světle pasparty); sign. na kameni l. d.: F.K.; tisk z portfolia "Czartak, Kraków 1928; autolitografie - litografie vytvořená autorem - grafikem přímo na litografický kámen;
Felicjan Szczęsny Kowarski (narozen 8. září 1890 ve Starosielcích, zemřel 22. září 1948 v Konstancinu) - polský malíř, sochař, pedagog, v letech 1902-1908 studoval malířství na umělecké škole Oděské výtvarné společnosti, poté studoval malířství na Císařské akademii výtvarných umění v Petrohradě (1910-1918). V roce 1919 pracoval ve varšavské litografické dílně Władysława Główczewského. Na jaře 1920, po přestěhování do Toruně, založil spolu s Henrykem Szczyglińským a Henrykem Nowinou-Czernym Grafické závody "Sztuka", které fungovaly do roku 1923[1]. V letech 1923-1929 působil jako profesor dekorativní a monumentální malby na Akademii výtvarných umění v Krakově a od roku 1930 byl profesorem na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. Byl členem uměleckých skupin Jednoróg, Pryzmat a Rytm. Charakteristickým rysem Kowarského malířství je monumentalita formy. Kromě malby na stojanu se věnoval nástěnné malbě, včetně souboru plafonů na hradě Wawel. Ke konci života se věnoval také sochařství. Umělecká kritika vnímá v Kowarského malbě vliv ruské skupiny Świat Sztuki. V roce 1929 vytvořil malířskou výzdobu plafonů v místnosti Pod Ptakami na hradě Wawel v Krakově. Spolu s Janem S. Sokołowským získal první cenu v soutěži Institutu umělecké propagandy ve Varšavě za návrhy polychromovaného interiéru katedrály v Chełmu. během německé okupace pobýval ve Skierniewicích. V poválečném období pokračoval v pedagogické činnosti na varšavské Akademii výtvarných umění. Zachoval si svůj osobitý malířský styl a vytvořil několik obrazů se sociální a politickou tematikou, například "Proletáři" (1948, ve sbírce varšavského národního muzea). zemřel v Konstancinu. Je pohřben na varšavském hřbitově Powązki (Alej zasloužilých-1-33).
