akvatinta, ručně kolorováno, ruční papír s vodoznakem (erb s lilií), rozměr listu 43x27 cm, sign. dole: CH. Bar fecit 1781.
Analogická akvatinta se nachází ve sbírce Louvru v Paříži (Département des Arts graphiques). Rytina zobrazuje indického asketu, který praktikoval extrémní formu odříkání a sebekázně a na krku nosil kovový kruhový úvaz, který znemožňoval pohodlné ležení a odpočinek. Tento typ umrtvování sloužil k dosažení vyššího stavu duchovního osvícení a odpoutání se od fyzického světa. Dílo pochází z prvního vydání šestisvazkové publikace "Sbírka všech krojů řeholních a vojenských řádů s historickým a chronologickým přehledem", kterou vydal J. Ch. Bar v Paříži v letech 1778-1791.
O Jacquesu Barovi je známo jen málo, kromě toho, že byl grafikem, který žil a pracoval v Paříži až do Velké francouzské revoluce. Poté Paříž opustil, změnil si jméno na Jacques Charles Rabelli-Bar a byl autorem výše zmíněné monumentální šestisvazkové publikace, kterou vydal samostatně. Dílo sestávalo z 610 rytin, provedených technikou mědirytu a akvatinty a ručně kolorovaných autorem. U vyobrazení fakírů kladl autor důraz na "exotické" náboženské praktiky. Hinduističtí asketové, v Indii obvykle nazývaní jogíni a fakíři, vzbudili zájem Evropanů v 17. a 18. století. Byli všeobecně považováni za svaté muže, kteří mají nadpřirozené nebo zázračné schopnosti, a bylo k nim přistupováno s úctou a podezřením. Jejich nadpozemský, nahý vzhled a neuvěřitelné praktiky sebezapření, jimiž chtěli získat nadpřirozené schopnosti nebo zásluhy od bohů, způsobily, že si Evropané tyto aktivity často vykládali jako fanatismus nebo je přirovnávali ke křesťanským kajícným praktikám k odčinění hříchů.
