Jan Głuszak DAGARAMA (1937–2000)
Bez názvu, 70. a 80. léta
litografie/papír, 29,5 x 21 cm (deska)
vlevo dole: autorská pečeť: DAGA|RAMA
Studoval architekturu na Krakovské technické univerzitě, ale kvůli zdravotním problémům studium nedokončil. Již během studií získal řadu ocenění za odvážné futuristické projekty. V roce 1971 pracoval v tarnowském družstvu pro zdravotně postižené Tarnospin, protože o tři roky dříve přišel o levou ruku. V roce 1975 se stal laureátem ceny Krakovské výtvarné kritiky za rok 1974, společně s Marií Pinińskou-Berešovou, Antonim Haskou a Tadeuszem Kantorem. Trpěl schizofrenií. Pracoval jako noční hlídač v Okresním muzeu v Tarnově. V roce 2000 spáchal sebevraždu v psychiatrické léčebně ve Straszęcinu. Byl pohřben na farním hřbitově v Rzędzině. V současnosti je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů polské futurologické architektury.
První retrospektivní výstava Jana Głuszaka s názvem Jan Głuszak „Dagarama“ – architekt a vizionář byla prezentována v Okresním muzeu v Tarnově (2010/2011) a druhá výstava Dagarama. Návrat do budoucnosti byla k vidění v Muzeu architektury ve Vratislavi v roce 2011. V roce 2012 byla u příležitosti projektu „Tarnów. 1000 let modernity“ představena výstava děl Jana Głuszaka – „Z trudu słońca“ ve Studiu Edwarda Krasińskiego Institutu avantgardy (kurátoři výstavy: Ewa Łączyńska-Widz a Dawid Radziszewski).
