Počítačová grafika
56 x 72 cm.
Jan Pamuła
Narodil se v roce 1944 ve Spytkowicích u Osvětimi. V letech 1961-1968 studoval malbu a grafiku na Akademii výtvarných umění v Krakově a v roce 1967 na Ecole Nationale Superieure des Beaux Arts v Paříži.
Diplom získal v roce 1968. V současné době působí jako profesor na Akademii výtvarných umění v Krakově. V roce 1980 byl stipendistou francouzské vlády a v roce 1982 stipendistou Kosciuszkovy nadace v New Yorku. V roce 1993 získal Fulbrightovo stipendium a absolvoval výzkumnou stáž a vyučoval na katedře umění na Newyorském technologickém institutu v New Yorku. V roce 1992 vyučoval na Connecticutské státní univerzitě ve Storrsu. Je dlouholetým členem ZPAP a členem "Krakovské skupiny". Profesor a dvojnásobný rektor Akademie výtvarných umění Jana Matejky v Krakově. Získal řadu ocenění, zejména za grafické práce. Pěstuje malbu, grafiku a elektronická média. V roce 2003 mu byla udělena Cena Witolda Wojtkiewicze za výstavu obrazů "Geometrické objekty - retrospektiva" v Galerii Starmach. Klíčovým obdobím v tvorbě Jana Pamuly byla 70. léta, kdy se obrátil ke geometrické abstrakci. Jeho tehdejší hledání směřovalo k vybudování "jednotné, univerzalistické vize skutečnosti". Tato konstrukce v praxi znamenala využití role náhody při vytváření geometrických systémů. Matematická statistika založená na kalkulu pravděpodobnosti zde využívá hodu kostkou, činnosti počítače nebo tabulek náhodných čísel. Pamułovo umění bylo přirovnáváno mimo jiné k Mondrianovi , ačkoli jeho neoplasticismus vycházel z jiných teoretických předpokladů. Blíže se umělci zdají být suprematista Malevič nebo právě Paul Klee. Ve svých teoretických úvahách se odvolává na Kleeho Das bildnerische Denken jako na nevyčerpatelný zdroj poznání o plastické formě a podstatě umělecké tvorby.
Pro tvorbu Jana Pamuly je charakteristické hloubkové zkoumání v rámci jednoho motivu, které vychází z vědeckého formalismu v kombinaci s čistě malířským přístupem k barvě. Pamuła soustřeďuje své hledání kolem dvou hlavních cyklů: počítačové kresby a geometrických objektů. Dohromady tvoří soubor objektů, které spojuje společná kompoziční a myšlenková idea.
První počítačové grafiky vznikly v roce 1980 a byly založeny na přísných výpočtech vycházejících ze strojové práce. Základním motivem je náhodně zpracovaný obdélník. Za kompozici obrazců je zodpovědný algoritmus založený na čísle čtyři - aritmetickém ekvivalentu obdélníku. Při pohledu na Pamulovy objekty vidíme, že každý z nich je souborem úzce provázaných prvků vytvářejících esteticky propracované uspořádání - plod spojení technologie a lidského intelektu. Jeho geometrické práce jsou fascinujícím formálním fenoménem, který lze považovat za celek - soubor příbuzných tvarů.
Dne 21. dubna 2021 byla Janu Pamułovi rozhodnutím Rady Asociace Mezinárodního trienále grafiky v Krakově udělena GRAND PRIX d'HONNEUR - cena udělovaná za celoživotní dílo a zvláštní zásluhy o mezinárodní a polské grafické prostředí.
