Janusz KOTARBIŃSKI (1890-1940), Lov v Tatrách, 1923

linoryt, papír, 20 x 15 cm (s ohledem na paspartu), sign. na desce p. d.: "JK".

Janusz Wiktor Kotarbiński (narozen 30. července 1890 v Gołonogu, zemřel 13. ledna 1940 v Zakopaném) - polský malíř, výtvarník a spisovatel. 30. července 1890 se narodil v obci Gołonóg (dnes okres Dąbrowa Górnicza) v rodině Apolonia Eustachyho a Matyldy rozené Mętracki. Studoval na Akademii výtvarných umění v Krakově, v roce 1919 se usadil v Zakopaném, kde se věnoval výzkumu jeskyní a vytváření etnografické sbírky. Tuto sbírku, sestávající z předmětů denní potřeby a ženských ozdob, věnoval v roce 1923 Tatranskému muzeu, v témže roce napsal a vydal vlastní ilustrované Tatranské novely. V roce 1924 napsal povídku o rytířích spících v Košťáliské dolině a souběžně maloval horské a lidové obrazy a krajiny ze Zakopaného. Zúčastnil se mnoha výstav, mimo jiné se Společností přátel výtvarného umění v Krakově. Pořádal výstavy obrazů v Polském bazaru a v roce 1925 se stal členem předsednictva Společnosti "Podhalské umění". Dílem, které mu přineslo největší slávu, ale také přispělo k ukončení jeho malířské kariéry, byla polychromie a vitráže v kostele Svaté rodiny v zakopanských Krupówkách. Dílo bylo uměleckou komunitou v Zakopaném ostrakizováno, což způsobilo, že se umělec izoloval. Od roku 1934 až do své smrti v roce 1940 neudržoval žádné kontakty se zakopanskými umělci.