Rozměry: 21 x 29,5 cm
Podepsáno a datováno tužkou. "JModzelewski 2013
Na zadní straně podepsáno, datováno a popsáno tužkou: Jarosław Modzelewski | Skica k obrazu | "Niemiec strzela do kaczek" | tužka | 2013".
Původ
soukromá sbírka, Polsko
DESA Unicum, 2018
institucionální sbírka, Polsko
Životopis
Studoval na Akademii výtvarných umění ve Varšavě - v roce 1980 obhájil diplom z malby v ateliéru profesora Stefana Gierowského. Byl spoluzakladatelem skupiny Gruppa, s níž vystavoval v letech 1983-92. V tomto období se v jeho obrazech odrážejí události, které Polsko prožívalo. Je považován za jednu z hlavních postav "exprese 80. let". V letech 1986-89 vytvářel figurální obrazy, jejichž forma (barva, modelace, perspektiva) odpovídala zásadám realismu, ale charakteristika postav a zejména situace, v nichž byly zobrazeny, se vyznačovaly dráždivou neobvyklostí. Tohoto efektu autor dosahoval například zdvojováním postav (Fotograf. Fotograf, 1986), zobrazováním postav v situaci nejistoty, nepohodlí či nebezpečí pádu (Trudności w poruszaniu się, 1987) nebo manipulací s prostorem (Romanica Toscana, 1987). Někdy surrealistická atmosféra vyplývala přímo ze zobrazovaného námětu nebo existenciální situace. Devadesátá léta považuje autor podle vlastního názoru za mnohem významnější období tvorby než své dřívější počiny. V 90. letech vedl spolu s Markem Sobczykem soukromou Školu umění ve Varšavě. V roce 1997 došlo ke změně malířské techniky, kterou Jarosław Modzelewski používal, z oleje na temperu. Záměrem umělce bylo oživit svá plátna technikou tempery, která umožňuje volněji tvarovat strukturu plátna. V umělcově tvorbě se brzy objevila nová témata. Na přelomu let 2001 a 2002 se ve varšavské galerii Kordegarda konala výstava s názvem. "Malba jako výraz pozorování interiéru kostela". Obrazy představené na této výstavě jsou výsledkem Modzelewského objevu nové oblasti zájmu - interiérů kostelů. Zvláštní význam má umělcem pozorovaná všednost těchto interiérů, která kontrastuje s jejich duchovním a posvátným určením. Osobitá atmosféra Modzelewského obrazů a filmový způsob, jakým je námět zarámován, vedly kritiky k tomu, že jej horlivě přirovnávali k Edwardu Hopperovi.
