Rozměry: 50 x 35,5 cm
každý tisk signován na kamenném štítku: "JR
Portfolio vydala Biblioteka Domu Polskiego, ofsetový tisk: Zakłady Graficzne B. Wierzbicki i S-ka, Varšava, 1926.
Portfolio obsahuje 19 celostránkových autolitografií: 1) Pouliční šprýmař; 2) Dva kumpáni; 3) Učeň; 4) Od ševce; 5) Prodavač figurek; 6) Košíkář; 7) Prodavač truhlářských výrobků; 8) Katarína; 9) Drogerista; 10) Harfář; 11) Gogo; 12) Na lavičce; 13) Dělník; 14) S jesličkami; 15) Prodavač uhlí; 16) Kominík; 17) S krouhačem zelí; 18) Nosiwoda; 19) Popelářský vůz.
Stav zachování
nekompletní 19/20 litografií; mírné poškození obalu portfolia
Životopis
Narodil se ve Varšavě v rodině s uměleckými tradicemi. Jeho matka, Józefina rozená Hoffmanová, byla zpěvačkou a otec Wincenty hercem, spisovatelem a překladatelem. Rapackého umělecké vlohy se projevily již v dětství. V tomto oboru se začal vzdělávat v roce 1885 v kreslířské třídě Wojciecha Gersona ve Varšavě, kde se zrodila jeho vášeň pro krajinomalbu, výpravy do přírody a studium přírody, kterou rozvíjel v následujících letech své kariéry. O dva roky později začal Rapacki studovat na Škole výtvarných umění v Krakově. V roce 1888 se vrátil do Varšavy a pokračoval ve studiu pod vedením Gersona. Léta studií v Krakově a Varšavě byla obdobím, kdy byl umělec silně ovlivněn novátorskými myšlenkami naturalismu Stanisława Witkiewicze. Zlom v malířově životě nastal v roce 1889, kdy odjel do Mnichova. V kruhu tamní Akademie výtvarných umění zdokonaloval své umělecké schopnosti. Upevnil si také své umělecké přesvědčení, pokud jde o krajinomalbu, které si mnichovská škola velmi vážila. Po studiích hodně cestoval, mimo jiné do Itálie.
Poté, co se usadil ve Varšavě, pokračoval ve spolupráci s četnými časopisy, kterou započal již v mládí. Jako ilustrátor tvořil pro časopisy "Tygodnik Ilustrowany", "Wędrowiec" a "Świat". Ilustroval a navrhoval také knihy. Zabýval se uměleckou grafikou. Patřil ke skupině Pro Arte. V roce 1900 se ze zdravotních důvodů přestěhoval do Krakova. V Malopolsku pobýval pravidelně až do roku 1907, kdy navštívil Zakopané a Szczawnici, kde maloval. V roce 1907 se s manželkou přestěhoval do mazovského města Olszanka, kde si postavil dům a ateliér. Vedl zde velmi aktivní společenský život. Byl členem umělecké bohémy, která měla v okolí vlastní usedlosti, mimo jiné ve Wole Pękoszewské a Radziejowicích. Jeho dílo tvoří především krajiny, komorní i velkoformátové. Rapacki je označován za mistra mazovské krajiny. Ve svých kompozicích spojil mnoho směrů a myšlenek rozvíjejících se v evropském malířství na přelomu 19. a 20. století - realismus, plenérismus a impresionismus. Ovlivnil celou řadu polských krajinářů, kteří se jeho dílem inspirovali.
