barevná dřevorytina, tuš, papír, 32 × 22,5 cm, signatura umělce
Portrét mladé krásky Hanazumy, která v dlaních otáčí dopis od milence a přemýšlí o jejich milostném vztahu. Má na sobě černý plášť s jemným síťovaným vzorem. Celý oděv je převázán hnědým obi s geometrickým vzorem.
Utamaro je označován za umělce bez životopisu. Nejlepším zdrojem informací o jeho životě je jeho tvorba a bohaté umělecké dílo, neboť po sobě zanechal přibližně tři tisíce dřevorytů. Utamaro byl spjat s umělecko-literárními kruhy v Yoshiwarě, oblíbené čtvrti zábavy v Edu. Pohyboval se ve společnosti nejvýznamnějších spisovatelů, básníků, umělců a vydavatelů své doby. Narodil se v roce 1753 a již jako sedmnáctiletý začal studovat v dílně Toriyamy Sekiena, přičemž současně vytvářel svá první díla. V roce 1780 se seznámil s vydavatelem Tsutayou Juzaburou, jednou z nejvlivnějších osobností tehdejšího Eda. Usadil se v jeho domě u vchodu do Yoshiwary, kde se seznámil s Torim Kiyonagou, jenž měl zásadní vliv na zrající styl mladého Utamara. V této době začal úspěšně navrhovat knihy, především erotické. V roce 1789 byl vydán zákaz vydávání ilustrovaných knih a publikací kritizujících establishment, což vedlo k silnému zaměření jeho uměleckých zájmů na dřevoryty ukiyo-e. V letech 1791–1797 vytvořil slavné série dřevorytů s portrétními studiemi žen, scénami ze života kurtizán z Jóšivary a díly s milostnou tematikou čerpanou z klasické poezie. V roce 1804 Utamaro porušil zákon a zákaz publikování, za což byl odsouzen ke třem dnům vězení a dvěma měsícům nošení okovů. Zemřel v roce 1806.
Na konci 18. století se Utamaro stal jedním z nejvýznamnějších tvůrců dřevorytů v Edu. Vytvořil ideál japonské ženy, především kurtizány a prostitutky, a povýšil ji na úroveň bohyně. Vypracoval snadno rozpoznatelný a pouze jemu vlastní styl zobrazování ženské postavy, oděné do zdobeného kimona, s pečlivě upravenými vlasy. Obecně se má za to, že právě on nejplněji vyjádřil podstatu ženskosti v japonské kultuře. Jeho umění je velkou oslavou intimity.
Od počátku 20. století se nakladatelství Yuyudo vyznačovalo jako jeden z nejlepších vydavatelů v Japonsku. Dodržovalo stejné přísné standardy jako vydavatelé z 19. století. V 50. letech 20. století, kdy se znovu zvýšil zájem o dřevoryty z období Edo, zahájilo nakladatelství Yuyudo projekt reedicí grafik velkých mistrů ze zlatého věku ukiyo-e. Za tímto účelem najalo nejlepší tiskaře a řezbáře na světě. Výsledná díla patří k nejkvalitnějším edicím, jaké kdy vznikly. Nakladatelství ukončilo svou činnost v 80. letech 20. století.
