Rozměry: 41 x 55,5 cm
Signováno na kameni p.g: "LWyczół".
Dílo pochází z Teki Grafików Polskich. Litografie byly vytištěny u W. Korneckého, tiskli je spolu s umělci v Uměleckých závodech Aureliusze Pruszyńského (tehdy vedených jeho synem Zenonem) specializovaní tiskaři Julian Litwiński a Stanisław Kucharczyk.
Původ
soukromá sbírka, Varšava
Literatura
Srov:
Maria Twarowska, Leon Wyczółkowski, Varšava 1962, s. 35, ilustr. 115.
Leon Wyczółkowski, katalog výstavy, Chełm Lubelski 1993, s. 28, kat. č. 54, il. 38.
Fin de siecle. Polnische Graphik 1890-1916, 1998, s. 51, poz. 72 il. (obálka, str. 42)
Grafičtí nadšenci a jejich sbírky, Národní muzeum ve Varšavě, Varšava 2006, s. 102, položka III.31.
Životopis
V letech 1869-1875 studoval ve varšavské kreslířské třídě, mimo jiné u W. Gersona, A. Kamińského a R. Hadziewicze. Ve vzdělávání pokračoval na Akademii v Mnichově a v letech 1877-1879 navštěvoval Akademii výtvarných umění v Krakově, kde studoval u J. Matejky. V letech 1895-1911 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Krakově a od roku 1934 vedl katedru grafiky na Akademii výtvarných umění ve Varšavě. V roce 1889 odcestoval do Paříže, kde se seznámil s impresionismem. Zpočátku maloval historické a žánrové obrazy, později realistické portréty a módní salonní scény. Během svého pobytu na Ukrajině v letech 1883-1893 vytvářel především výjevy zobrazující rybáře a rolníky, zabýval se problematikou světla a barvy. Po roce 1895 nakrátko podlehl vlivu symbolismu a poté se přiklonil k určitému druhu kolorismu. Používal především pastel, akvarel a tuš. Maloval atmosférické krajiny, především tatranské, architektonické památky, zátiší, zejména květiny. Vytvářel také stylově rozmanité, pronikavé portréty. Přibližně od roku 1918 se začal věnovat grafice (technika leptu, autolitografie). Jeho dílo je považováno za jeden z nejvýraznějších uměleckých zjevů polského umění přelomu 19. a 20. století.
