Moses Kisling, Portrét zrzka

22,0 x 14,5 cm - pastelky, tužka, papír, signováno p.d. (tužkou): Kisling
Na zadní straně, na tzv. podkladu, nálepka (fixem, perem): KISLING 110 | [...] | CC 22 x 15 | 1G.



Obraz reprodukován a vystaven:
- Dutourd a J. Kisling, Kisling, Tome III, 1995, kat. č. 162, il. s. 159;

- Paříž byla žena, Wałbrzyská galerie umění BWA (Zamek Książ), 16 X 2021 - 9 I 2022;

- A. Winiarski, Paryż był kobietą, Výstava ze sbírky Marka Roeflera / Museum Villa la Fleur, Wałbrzych 2021, s. 12.

Mojżesz Kisling studoval v letech 1907-1911 na Akademii výtvarných umění v Krakově u Józefa Pankiewicze. Na jeho radu odjel spolu se Szymonem Mondszajnem na další studia do Paříže. Tam se o jeho tvorbu zajímali kritici André Salmon a Adolf Basler a získal také stipendium od anonymního mecenáše z Ruska. Během první světové války bojoval v cizinecké legii. Během bojů na frontě byl zraněn a v roce 1915 byl z armády propuštěn. Poté mu bylo pravděpodobně uděleno francouzské občanství. Přibližně od roku 1920 začal soustavně trávit léto v Sanary-sur-Mer, kde si koupil dům. Udržoval také kontakty s venkovem. Během druhé světové války vstoupil do francouzské armády. V roce 1940 odjel přes Španělsko a Portugalsko do New Yorku. Po válce se kolem roku 1946 vrátil do Sanary-sur-Mer. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů Ecole de Paris meziválečných let. Měl mnoho samostatných výstav a jako polský umělec se často účastnil skupinových výstav v zahraničí. Účastnil se také domácího uměleckého života, mimo jiné První výstavy polských expresionistů (později formistů) v Krakově 1917. Přátelil se s Tadeuszem Makowskim. Ve svém raném období maloval kubistické krajiny a zátiší. Stálým tématem jeho malby byly portréty, včetně četných podobizen umělců, kritiků a osob z uměleckých kruhů, čímž se stal kronikářem pařížské společenské smetánky Ecole de Paris. Jeho portréty žen a aktů se vyznačují zvláštní stylizací, idealizované tváře s velkýma očima zaujímají studované pózy.