Japonský dřevoryt, tuš, papír, 24x15 cm (formát papíru), podpis autora
Dřevoryt pochází z časopisu "Isho Sekai (Svět designu)", č. 1. Vydáno v Tokiu v roce 1901 (Meidži 34), analogický výtisk je ve sbírce Harvardské knihovny.
První číslo časopisu "Isho Sekai" bylo celé ilustrováno umělcem jménem Sawa Kyukou, dřevoryty vyřezal Watanabe Takijirō a vydavatelem byla "Seibikai" (Asociace nádher nékrásy )."Seibikai" založil v Tokiu v roce 1900 Šobei Kitajima a vepilogu časopisu "Isho Sekai" se vysvětluje, že časopis vychází každý měsíc pátý den v měsíci a poskytuje návrhářům nejnovější poznatky o designu kimon, barvení látek a tkaní vzorů. Mnoho návrhů z období po roce 1900 filtrovalo tehdejší západní estetiku secese a přejímalo ji do tradičních japonských forem.
Vystavený dřevoryt je kuchi-e, doslova "malba ústy". Tento termín označuje zvláštní typ japonského dřevorytu, který na konci 19. a počátku 20. století sloužil jako titulní strana uměleckých časopisů, literárních časopisů a románů. Tyto tisky vytvářeli renomovaní umělci, kteří spolupracovali s vydavateli a vytvářeli vizuálně a tematicky působivé ilustrace, jež doplňovaly doprovodná literární díla. Kuči-e hrály významnou roli v popularizaci umění a prezentovaly talent významných umělců té doby.
