Stanislav JANOWSKI (1886-1942), hřbitov Volchek

Autolitografie, papír; 31 x 22 cm (v lehkém paspartování);
sign. tužkou p. d: "Janowski";
na desce sign.
Dílo pochází z edice "Teka autolitografii artystów legionistów wydana w dwudziestolecie zbrojnego czynnu legionów 1919-1934", Kraków 1934.
Portfolio bylo vydáno v roce 1934 v Krakově Sekcí legionářských umělců a doprovázelo Historickou výstavu polských legií v Národním muzeu v Krakově. Výstava byla později k vidění i v dalších městech včetně Lvova.
Portfolio obsahuje 15 litografií od 10 umělců. Jsou mezi nimi díla Stanisława Dąbrowského, Kazimierze Dzielińského, Stanisława Janowského, Franciszka Jaźwieckého, Stanisława Kamockého, Tadeusze Korpala, Tadeusze Seweryna, Wincentyho Wodzinowského a Leona Wyczółkowského. Díla zobrazují portréty vojáků, boj a život v zákopech, válečné hřbitovy a symbolické výjevy. Většina z nich je podepsána tužkou autorů. Všechna díla byla vytvořena speciálně pro tuto výstavu.
Stanisław Janowski erbovní Ślepowron (1866 Krakov - 1942 tamtéž) byl polský malíř, ilustrátor a scénograf. Lektor na dramatické škole v Krakově, režisér a divadelní dekoratér. Voják druhé brigády legionářů. Druhý manžel Gabriely Zapolské a bratr malířky Bronislavy Rychter-Janowské. Studoval na Škole výtvarných umění v Krakově, poté na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Byl uznávaným malířem portrétů, krajin, bitevních a žánrových scén. Věnoval se také ilustraci knih a časopisů. Mimo jiné ilustroval drama Gabriely Zapolské Tamten. O dva roky později (9. listopadu 1901) se s touto spisovatelkou oženil. Spoluautor panoramat, mimo jiné monumentálního Panoramatu Tater (1896), které již neexistuje. Spolu se Zygmuntem Rozwadowským namaloval také panorama Lvova, zachycující město z druhé poloviny 18. století. Toto dílo o rozměrech 320 × 880 cm bylo vytvořeno v roce 1929 pro Všeobecnou národní výstavu.