formát: 34,5x50cm světle šedá, fix na papíře, signováno d.p.Menkes (tužka)
Menkes začal studovat malbu u Kazimierze Sichulského na Škole uměleckých řemesel ve Lvově. Poté v letech 1919-1922 studoval u Wojciecha Weisse na Akademii výtvarných umění v Krakově. V roce 1922 odjel do Berlína, kde se setkal s Alexandrem Archipenkem a využil jeho vedení. Od roku 1923 působil trvale v Paříži. Stýkal se s okruhem umělců École de Paris, přátelil se mimo jiné s E. Zakem a M. Chagallem. Účastnil se Podzimního, Nezávislého a Tuilerijského salonu a vystavoval v mnoha pařížských galeriích. Často cestoval do Polska; byl členem lvovské skupiny Nová generace a krakovského Sdružení umělců Zwornik, účastnil se výstav ve Lvově a Varšavě. Hodně cestoval, v roce 1928 navštívil Berlín a v roce 1935 Španělsko (společně s A. Nacht-Samborským). V roce 1935 odjel do New Yorku, kde se trvale usadil a kde měl v roce 1936 samostatnou výstavu. V průběhu let spolupracoval s tamními galeriemi a vyučoval na Art Students League. Maloval portréty, akty, figurální kompozice, zátiší a krajiny a po roce 1940 také obrazy odkazující na mučednictví Židů. Jeho malba prošla různými stylovými proměnami. V pařížském období byly jeho obrazy blízké proudům expresionismu a fauvismu. V poválečném období omezil používání barev, zavedl výraznou obrysovou linii, bohatou texturu a postupem času stále výraznější geometrizaci forem.
