Rozměry: 57,5 x 39,7 cm (list)
Signováno a datováno tužkou uvnitř kompozice: 'H. BERLEWI. 1922'
na "sponě" popsáno perem: "Henryk BERLEWI 61 x 50 cm | Frauenakt 1922" a "Retrosp. Ausstellung | Berlin Okt.-Nov. 64", čtyři inventární čísla: "N 18", "9.". (v kroužku), "11. (v kroužku; vše přeškrtnuto) a "53" (v kroužku), fragmentárně dochovaná papírová nálepka popsána: BARLEVI HENRYK | 1922. 61 x 50", papírová přepravní nálepka André Chenue popsaná perem: "č. 3 - BERLEWI" a dvě celní razítka (francouzské a německé), na zadní straně rámu papírová nálepka z výstavy Art Basel 1978.
Původ
Galerie Bargera, Kolín nad Rýnem
soukromá sbírka, Švýcarsko
Venator & Hanstein, Kolín nad Rýnem
soukromá sbírka, Polsko
Vystaveno na
Art Basel, 14.-19. června 1978
Retrospektive Ausstellung H. Berlewi. Gemälde, Zeichnungen, Grafik, Mechano-Fakturen, Plastik von 1908 bis heute, Francouzský institut, Berlín, říjen-listopad 1964
Rationale Spekulationen. Konstruktivistische Tendenzen in der europäischen Kunst zwischen 1915 und 1930, ausgewählt aus deutschen Privatsammlungen, Städtisches Museum Mönchengladbach, 1. října-26. listopadu 1972.
Literatura
Retrospektive Ausstellung H. Berlewi. Gemälde, Zeichnungen, Grafik, Mechano-Fakturen, Plastik von 1908 bis heute, katalog výstavy, Berlín 1964, kat. č. 18 (jako "Frauenakt", guasch, 61 x 50 cm, Berlín).
Rationale Spekulationen. Konstruktivistische Tendenzen in der europäischen Kunst zwischen 1915 und 1930, ausgewählt aus deutschen Privatsammlungen, katalog výstavy, Städtisches Museum Mönchengladbach, Mönchengladbach 1972, kat. č. 23 (jako "Frauenakt", Deckfarben, 61 x 50 cm)
Biogram
Studoval na Akademii výtvarných umění ve Varšavě, poté pokračoval ve studiu v Antverpách a na Ecole des Beaux-Arts v Paříži. Považován za předchůdce op-artu. Představitel nejavantgardnějšího proudu polského moderního umění. Byl členem skupiny "Blok" a byl také spjat s evropskou uměleckou avantgardou - mimo jiné s T. van Doesburgem, V. Eggelingem, M. van der Rohe, L. Moholy-Nagy. K zájmu o konstruktivismus ho vedl El Lissitzky, s nímž se umělec setkal. Ve 20. letech vystavoval a pobýval v Berlíně. V roce 1926 zde měl samostatnou výstavu v galerii Der Sturm. V roce 1924 vydal manifest "Mechano-Faktura", v němž odmítl malbu prostorových iluzí ve prospěch dvourozměrných pláten. Barevnou škálu omezil na bílou, černou a červenou a používal šablony. V roce 1928 se natrvalo usadil v Paříži a vrátil se k figurativní malbě, maloval především portréty. Světovou kritikou je považován za jednoho z několika set nejvýznamnějších umělců 20. století ("ARTof the 20th Century" TASCHEN 2000).
