Japonský dřevoryt, tuš, papír, 21x27 cm (formát papíru), podpis autora, v krajích nápisy v japonštině
Analogický dřevoryt se nachází ve sbírkách Rijksmusea v Amsterdamu a Britského muzea v Londýně. Dílo pochází z alba s názvem: Keinen kacho gakan (Keinenovo album obrazů ptáků a květin), které vyšlo v Ósace v listopadu 1892 ve spolupráci s Aoki Kouzaburo. V albu bylo publikováno celkem 12 dřevorytů.
Imao Keinen (1845-1924 ) byl japonský malíř a grafik. Narodil se v Kjótu, studoval klasické japonské malířství, kaligrafii a grafiku. Přechodné fázové změny mezi érou Edo a Meidži kolem roku 1868 vedly ke krachu jeho rodinného podniku. V důsledku toho se Keinen živil jako textilní návrhář. Později si založil vlastní ateliér a stal se malířem a grafikem. V roce 1888 získal místo profesora na malířské škole prefektury Kjóto. V roce 1904 byl jmenován hlavním umělcem císařského dvora. Specializoval se na kačó-ga, malby ptáků a květin s naturalistickými detaily. Nejznámější je jeho album "Keinen kačo gafu" (1891), které se skládá ze 4 svazků po 40 grafikách. Po vydání tohoto alba se stal členem výboru pro umění při císařském dvoře a v roce 1919 členem císařské akademie výtvarných umění. Jeho díla jsou součástí mnoha muzejních sbírek po celém světě.
Výraz "kačó-ga" je v japonštině spojením tří slov: "ka" - květina, "cho" - pták, "ga" - malba, takže doslova znamená obrazy květin a ptáků. V umění Dálného východu je to jeden z hlavních uměleckých námětů. Zahrnuje také rostliny, trávy, stromy, zvířata, ryby, hmyz - vlastně celou živou přírodu s výjimkou člověka a krajiny. Grafiky kačó-e byly vysoce ceněny pro svou krásu a přesnost a byly hojně sbírány v Japonsku i v zahraničí. Obliba těchto grafik je částečně dána tím, že odrážejí tradiční japonské hodnoty a estetiku, která kladla velký důraz na soulad s přírodou. Dřevoryty byly často prodchnuty symbolickým a alegorickým významem, například spojením určitých ptáků nebo květin s určitými ročními obdobími nebo vlastnostmi. Mistři kačó-ga se řídili výrazem i emocemi; podařilo se jim zachytit barvy a jemnost květin a chování ptáků ve volné přírodě. Konkrétní dvojice ptáků, hmyzu a květin, které byly nasyceny metaforickým významem přesahujícím jejich fyzickou krásu, se staly základem tradice, která pokračuje dodnes.
