Jan Wałach (1884-1979), Houslista na pozadí lesa,1939/2014

dřevoryt, karton, 29 x 31 cm

Dřevoryt, karton, 29 x 31 cm (kompozice), 34 x 42 cm (list);

Dřevoryt pochází z portfolia "Istebna" vytištěného v roce 2014 z původních štočků,

pod kompozicí faksimile autorova podpisu.

Jan Wałach se narodil v roce 1884, pocházel z rodiny beskydských horalů z Istebné. Byl žákem Józefa Mehoffera, Juliana Fałata, Ferdynanda Ruszczyce a Jana Stanisławského. Díky stipendiu Akademie výtvarných umění studoval na soukromé Academie Julien v Paříži a na pařížské Ecole de Beaux Arts v ateliéru francouzského malíře Fernanda Cormona (mezi jeho žáky patřili také (Henri Marret, Henri Matisse, Henri de Toulouse-Lautrec, Vincent van Gogh). Do Istebné se vrátil v roce 1911. Během první světové války sloužil v rakouské armádě jako malíř a medailér, kreslil mapy, maloval portréty vojáků a obrazy z bojišť, přičemž procestoval se 100. plukem země Cieszynie téměř celý karpatský oblouk. Po válce byl vyznamenán Zlatým záslužným křížem s korunou za statečnost. Debutoval výstavou kreseb v roce 1904 v Minsku. "Objevil" ho a systematicky propagoval jeho dlouholetý mecenáš Jerzy Warchałowski, později vystavoval svá díla na společných výstavách v Krakově, Katovicích a Varšavě. Po druhé světové válce nadále žil a tvořil v Istebné. Tvořil až do svých 95 let, zemřel v roce 1979.
Tvorba Jana Wałacha je blízká tradici naturalismu, která se rozvíjela od poloviny 19. století. Vyznačuje se snahou o pečlivé zobrazení pozorované skutečnosti, ale bez snahy o zobrazení temných stránek života - celek je harmonizovaný, plný klidu a rovnováhy mezi přírodou a dílem.
Rodné Slezské Beskydy byly pro umělce zdrojem inspirace, ze které plně čerpal - krajinu, kulturu, zvyky, člověka a realitu minulosti zachytil v akvarelech, kresbách, plastikách, kvaších a dřevorytech.