Rozměry: 18 x 17 cm (vnitří rozměry pasparty)
podepsáno monogramem vpravo dole: „JB“
na zadní straně výstavištní štítek Národního muzea ve Varšavě a inventární štítek s číslem: „103“
Původ
soukromá sbírka, Polsko
Vystaveno
Józef Brandt 1841–1915, Národní muzeum ve Varšavě, Varšava, 22. června – 30. září 2018
Literatura
Józef Brandt 1841–1915, katalog výstavy, ed. Ewa Micke-Broniarek, Národní muzeum ve Varšavě, Varšava, 2018, kat. č. III/295, s. 166 (obr.)
Životopis
Po absolvování Šlechtického institutu v roce 1858 odjel studovat inženýrství na pařížskou École des Ponts et Chaussées, ale na popud Juliusze Kossaka se věnoval studiu malířství. Nějakou dobu se učil v ateliéru Leona Cognieta a také čerpal rady od Juliusze Kossaka a Henryka Rodakowského. V roce 1862 odjel do Mnichova, kde začal studovat v ateliérech F. Adama a T. Horschelta, a od 17. února 1863 studoval na Mnichovské akademii, především pod vedením K. von Pilotyho. V roce 1869 získal medaili 1. třídy na mezinárodní výstavě v Glaspalastu a od roku 1878 byl čestným profesorem Akademie. Trvale se usadil v Mnichově, kde v roce 1866 založil ateliér, který sdružoval všechny polské umělce pobývající v tomto městě. Od roku 1875 vedl jakousi neoficiální soukromou školu pro mladé malíře, převážně Poláky. Mnichov opouštěl pouze v letních měsících, které trávil na svém panství Orońsk u Radomi a cestováním po Podolí, Volyni, Ukrajině a evropské části Turecka. Byl aktivním členem Münchener Kunstverein – v letech 1864–1913 byl řádným členem tohoto sdružení a v letech 1874 a 1875 působil v jeho představenstvu. Získal obrovský úspěch u veřejnosti i řadu nejvyšších vyznamenání a titulů – v roce 1891 obdržel velkou zlatou medaili na mezinárodní výstavě v Berlíně, od roku 1875 byl členem Berlínské akademie umění, od roku 1878 čestným profesorem Bavorské akademie a od roku 1900 čestným členem Akademie výtvarných umění v Praze. Byl především malířem bitevních scén. Dějiskem událostí, které umělec zachycoval, byly nejčastěji východní pohraniční oblasti Polské republiky 17. století, v době kozáckých válek a tatarských nájezdů. Hlavními motivy umělcových obrazů byli kozáci, Tataři, lisovčané, polské rytířstvo 17. století, kde nejdůležitější roli hráli koně v efektních pohybech a barevné postavy jezdců v zápalu boje, a také scény z lovů a hlučných tržišť. Umělcova díla se nacházejí téměř ve všech polských muzeích, ale také v soukromých sbírkách v Evropě a Americe.
