Japonský dřevoryt, tuš, papír, 26x34 cm (formát diptychu), text v japonštině
Dřevoryt pochází z encyklopedické řady Kojitsu Sosho Reifuku Chakuyo-zu (v překladu Obřadní oděv), vydané v roce 1903 (Meiji 36) v Tokiu. Autorem dřevorytů byl Kosugi Unson a vydavatelem Jošikawa Hansiči. Reifuku čakuyo zu je vynikající ilustrační dílo zobrazující detaily slavnostního oděvu nošeného na japonském dvoře. Teoretický základ ilustrací položil filozof Imaizumi Sadasuke (1863-1944), učenec hnutí Kokugaku, který kladl důraz na japonská klasická studia.
Dřevoryt zobrazuje oficiální oděv, který nosili dvorní úředníci raného císařského Japonska. Dvorský oděv byl pro osoby zastávající dvorské hodnosti a oficiální funkce mimořádně zdobný. Skládal se z pestrých látek a doplňků, jako jsou waragutsu (slaměné boty), ogi (skládací vějíř), kanmuri (vysoký černý lakovaný klobouk z hedvábné gázy, který nosili šintoističtí duchovní, šlechtici a dvořané).
Raifuku (reifuku) ozna čuje slavnostní oděv, který nosili šlechtici páté a vyšší hodnosti a který se nosil při novoročním dvorním obřadu a při obřadu intronizace nového císaře; byl zaveden na japonském dvoře a byl vytvořen podle čínského vzoru. Oděv vysokých důstojníků byl vyroben z nejkvalitnějších složitě zdobených látek. K vybavení patřily vojenské zbraně, včetně katany (zakřivený meč) nebo tači (tradiční meč).
Rikan (raikan, doslova "slavnostní koruna") byl typ koruny, kterou nosila japonská šlechta. Používala se až do obřadu intronizace císaře Kōmeiho v roce 1846. Rikan používal korunní princ a osoby páté a vyšší hodnosti. Císař a korunní princ používali benkan, který se v širším slova smyslu nazývá také raikan. Zpočátku nosili raikan pouze civilní úředníci, ale později byl pro vojenské úředníky zaveden buraikan (doslova vojenská slavnostní koruna). Raikan se skládá z vnitřní koruny z látky a vnější koruny z kovu, která ji obklopuje, kolem ní stojí v řadě stonky květin a na zadní straně koruny je ozdoba ve tvaru svatozáře.
