Moses Kisling (1891-1953), Květiny ve váze

Barevná litografie na papíře (Procédé Spitzer)
Rozměry: 73 x 55 cm, 95 x 70 cm (list)
Limitovaná edice: 68/250
Signatura na l. d. desky: Kisling a nakladatelské razítko se suchou fixou
Na rubu: razítko Guy Spitzer, Editeur a ručně psané č. 68
Náklad 250 výtisků.
Provenience: soukromá sbírka Paříž
Dobrý stav, mírné zažloutnutí, typické pro dané stáří

Moses Kisling (1891-1953). V letech 1907-11 studoval malbu na Akademii výtvarných umění v Krakově u Józefa Pankiewicze. Na jeho radu odjel spolu se Szymonem Mondszajnem na další studia do Paříže. Tam se o jeho tvorbu zajímali kritici André Salmon a Adolf Basler a získal také stipendium od anonymního mecenáše z Ruska. Díky společenským kolizím a finančnímu úspěchu byl nazýván "vévodou z Montparnassu". Udržoval přátelské vztahy s polskými umělci Tadeuszem Makowským, Eugeniuszem Zakem, Ludwikem Markusem, Romanem Kramsztykem a Melou Muter. Za účast v bojích cizinecké legie během první světové války získal francouzské občanství. Byl zraněn v bitvě u Clarency a v roce 1916 se zotavoval ve Španělsku. Během druhé světové války vstoupil do francouzské armády. V roce 1940 odjel přes Španělsko a Portugalsko do New Yorku. Po válce se kolem roku 1946 vrátil do Sanary-sur-Mer. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů Ecole de Paris meziválečných let. Měl mnoho samostatných výstav a jako polský umělec se často účastnil skupinových výstav v zahraničí. Byl jedním z předních představitelů École de Paris sdružující umělce židovského původu, kteří pocházeli ze střední a východní Evropy a Ruska. "Raná fáze Kislingovy tvorby z let 1912-18 našla výraz v jeho fascinaci Cézannovým uměním; ve svých zátiších a krajinách umělec syntetizoval a geometrizoval tělesa, vršil kompoziční plány a zaváděl zvýšený úhel pohledu, který stahoval obrazový prostor. (...) Pod vlivem kontaktů s kubisty maloval kolem roku 1909 jihofrancouzské krajiny geometrizujícím stylem převzatým z Picassových a Braquových obrazů. Hledal vzorec dekorativnosti, v němž syntetizované architektonické objemy interagují s organickými formami přírody. (...) Ve svých krajinách zachycoval tvary v siluetách, zatímco barvám dodával intenzitu srovnatelnou s fauvistickou paletou. V letech 1917-18 maloval kromě pohledů na Saint-Tropez, které se vyznačovaly vybělenou paletou a éteričností, krajiny s hlubším výrazem, vyvolaným škálou ostrých, výrazných, kontrastních barev; tyto kompozice, hraničící s abstrakcí, soustředěné ve výrazu, maloval impastem, diagonálními tahy štětce. Některé pohledy na přístavy s plachetnicemi a opuštěné nábřeží odkazovaly k poetice "metafyzické malby". Ve svých krajinách Kisling rovněž odkazoval na kompoziční schémata šestnáctého století a zobrazoval rozlehlé krajiny, vystavěné za kulisami, se sugestivně vykreslenou prostorovou hloubkou". - Irena Kossowska.