kolorovaný dřevoryt/papír; 44 x 43,8 cm (list)
v kompozici nahoře: vpravo: NA GVRE SINAY; dole nečitelný nápis.
velmi dobrý stav zachování
LITERATURA
- J. Kieszkowski, Stručný katalog výstavy starých lidových dřevořezů, Sebral a vydal Zygmunt Łazarski, Varšava 1921, kat. č. 10, s. 23. W. Skoczylas, Lidové dřevořezy v Polsku, Varšava [1933], kat. č. 55 (repr.), kat. s. VI.
"U nohou světice leží císař Maxentius, na jehož rozkaz podstoupila mučednickou smrt jako symbol vítězství křesťanství nad pohanstvím. V hloubce vlevo stětí světice, vpravo uložení jejího těla anděly: "NA GVRE SINAY" (na hoře Sinaj)". (J. Kieszkowski, Stručný katalog výstavy starých lidových dřevorytů, Sebral a vydal Zygmunt Łazarski, Varšava 1921, s. 23).
V katalogu výstavy dřevorytů z Łazarského portfolia Jerzy Kieszkowski zdůraznil, že se jedná o originální díla, odražená z dřevorytových bloků, nikoli o reprodukce. Poznamenal, že se dochovalo jen málo příkladů lidových grafik: "Byly určeny k výzdobě interiérů rolníků, ale sdílely také jejich osud, neboť padly za oběť požárům a válečným událostem, které byly v polských zemích tak běžné. [...] v mírových dobách, v každodenním životě, se ničily mnohem rychleji než jiné výrobky lidového umění: vlivem prachu, slunce a štiplavého kouře nebo nakonec jako předmět dětské hry jejich barvy bledly nebo tmavly a papír, často nechráněný skleněnými rámy, se trhal, smršťoval a nakonec rozpadal na kousky" (J. Kieszkowski, op. cit., s. 4). Kieszkowski rovněž uvádí, že "dřevoryty z 'TEKI' [...] reprodukoval sám vydavatel ručně (bez použití pomocného stroje) na hadrový papír z roku 1840, určený pro důležité spisy kanceláře jednoho z bývalých rakouských úřadů ve Lvově" (J. Kieszkowski, op. cit., s. 7).
Na počátku 30. let 20. století upozornil Władysław Skoczylas, významný grafik a propagátor umění dřevorytu, na význam předmětné publikace pro dějiny polského dřevorytu a na její mimořádnou vzácnost, způsobenou nízkým nákladem portfolia: "Łazarského a kromě několika článků v časopisech [...] nemáme žádnou rozsáhlejší publikaci na toto téma. Łazarského portfolio vyšlo v luxusním nákladu 62 výtisků a rychle se vyčerpalo, nemohlo se dostat nejen k širší veřejnosti, ale ani k uměleckým kruhům" (W. Skoczylas, Drzeworyt ludowy w Polsce, Warszawa [1933], s. 2).
