Tadeusz Cieślewski-syn (1895-1944), Plachetnice na řece Motławě

dřevoryt, papír 20 x 25 cm v lehké paspartě - partout;

Tadeusz Cieślewski (syn) (narozen 17. dubna 1895 ve Varšavě[1], zemřel v srpnu 1944 tamtéž) - polský grafik, spisovatel. Od roku 1916 studoval na Škole výtvarných umění ve Varšavě sochařství u Edwarda Wittiga, malbu u Tadeusze Pruszkowského, grafiku u Władysława Skoczylase a užitou grafiku u Ludwika Gardowského; byl předsedou spolku Bratnia Pomocy. V roce 1917 přerušil studia a dobrovolně vstoupil do polské armády, kde byl povýšen do hodnosti podporučíka. V roce 1922 byl vyznamenán Křížem za statečnost, téhož roku odešel do zálohy. 1925 byl spoluzakladatelem a poté členem skupiny "Ryt", od roku 1927 členem Sdružení polských grafiků, od roku 1934 členem Bloku profesionálních umělců, o rok později skupiny Czerń i Biel a Spolku polských bibliofilů ve Varšavě (od roku 1936). Kromě toho byl členem Sdružení studentů architektury na Varšavské technické univerzitě a Kruhu milovníků umělecké kultury. Profesně se podílel na pořádání uměleckých výstav a vernisáží. Věnoval se grafice (přibližně 200 dřevorytů, linorytů, kovové techniky) a užitému umění (knižní ilustrace, exlibris), ale také malbě a kresbě. Účastnil se mezinárodních výstav v Berlíně, Miláně, Londýně, Florencii, Paříži, Bruselu a v USA v Los Angeles, Chicagu a New Yorku. Byl také ilustrátorem knih a časopisů. Navrhl pamětní desku na počest Stefana Okrzeje umístěnou na zdi varšavské Citadely, hrobku rodiny Paszkowských na hřbitově Powązki ve Varšavě (č. 45) a pomník padlým vojákům 9. pěšího pluku Legionů v Zamośći. za druhé světové války pracoval jako číšník, ale v konspiraci vyučoval kreslení a grafiku. Zahynul během Varšavského povstání; značná část jeho děl shořela při požáru jeho ateliéru.