Moses KISLING (1891-1953), Comment se? (Jak?),1959

Moses KISLING (1891-1953),
Comment se (Jak?), 1959
Barevná litografie, ruční papír Velin d'Arches, 16 x 11 cm (čistý paspart), 26 x 20,5 cm (paspart); sign. na desce p. d.: Kisling.
Dílo pochází z portfolia "L`Epopee Bohemienne" (Cikánská epopej). Náklad 230 výtisků.
Mojżesz Kisling (narozen 22. ledna 1891 v Krakově, zemřel 29. dubna 1953 v Sanary-sur-Mer) byl polský malíř židovského původu.
V letech 1907-1910 studoval na Akademii výtvarných umění v Krakově u Józefa Pankiewicze, po jejímž absolvování odešel do Paříže spolu se Szymonem Mondszajnem. Mondszajn se na rok vrátil do Krakova, aby dokončil svá studia, zatímco Moses zůstal v Paříži a pokračoval tam ve studiu. Usadil se na Montmartru ve slavném "Bateau Lavoir", ale brzy navázal úzké kontakty s bohémou žijící ve čtvrti Montparnasse a přestěhoval se tam, usadil se v "La Ruche". Snadno navázal kontakty, takže se brzy stal známým umělcem a byl nazýván "princem z Montparnassu". Mezi jeho přátele patřili Marc Chagall, Amedeo Modigliani a Chaim Soutine, kteří tvořili podobným stylem. Udržoval také čilé vztahy s dalšími polskými emigranty, jako byli Tadeusz Makowski, Eugeniusz Zak, Mela Muter, Roman Kramsztyk, Ludwik Markus, Jan Wacław Zawadowski, Szymon Mondszajn a Jan Hrynkowski. Jeho díla si všimli kritici včetně André Salmona a Adolfa Baslera, který se stal jeho mecenášem. Dostával také stipendium od anonymního mecenáše z Ruska; později se Kislingovým mecenášem stal známý obchodník s uměním a sběratel Leopold Zborowski. V roce 1912 odjel spolu s Pablem Picassem a Juanem Grisem do Céretu, odkud se vrátil počátkem roku 1913. Po vypuknutí první světové války vstoupil jako dobrovolník do Cizinecké legie a během bitvy na Sommě byl těžce zraněn. V roce 1915 získal francouzské občanství a během rekonvalescence strávil rok ve Španělsku. V letech 1917 a 1920 podnikl umělecké cesty do jižní Francie a v roce 1919 se konala jeho první samostatná výstava v Galerii Druet.
Založil si vlastní ateliér, kterým prošla řada slavných osobností, například Jean Cocteau, Charlie Chaplin, Arthur Rubinstein, Pierre Reverdy, Ernest Hemingway, Henry Miller aj. Po roce 1920 žil nějaký čas s Ladislasem Jahlem, který přijel do Paříže; jednou z jeho modelek byla Kiki de Montparnasse. Byl členem Odborového svazu polských malířů a sochařů v Paříži. Přestože byl všude obklopen lidmi, cítil se odcizený. Ve svých poznámkách si zapsal: "V Polsku jsem Žid, mezi Židy jsem francouzský malíř a mezi Francouzi jsem metek".
Po vypuknutí druhé světové války vstoupil do řad francouzské armády, ale po několika měsících byl převelen do zálohy. Aby se vyhnul zatčení, odjel v roce 1940 přes Španělsko a Portugalsko do Spojených států, kde žil nejprve v New Yorku a v roce 1942 se na pozvání Arthura Rubinsteina přestěhoval na rok do Hollywoodu. V roce 1946 se vrátil do Francie a usadil se v Sanary-sur-Mer, kde v roce 1953 zemřel.
Moïse Kisling je kritiky považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů École de Paris. Po příchodu do Paříže byla jeho tvorba silně ovlivněna uměním Paula Cézanna, ale kontakty s kubisty způsobily, že jeho krajiny vytvořené na jihu Francie získaly geometrizující styl známý z obrazů Pabla Picassa a Georgese Braqua, ale použité barvy byly typické pro fauvisty. Po roce 1917 vytvářel eklektické krajiny s použitím ostrých, konkrétních barev, které konfrontoval s kontrasty. Od počátku dvacátých let se proslavil jako portrétista, zpod jeho štětce vycházely četné portréty a ženské akty. Některé velmi realistické, jiné nostalgické, jako ty Amedea Modiglianiho.