Pablo Picasso (1881–1973), Autoportrét s vousy II ze cyklu 40 kreseb Picassa na okraji Buffonova díla, 1957

Litografie, pergamenový papír Marais, 36 x 27 cm (vnitřní rozměry pasparty) o rozměrech 47 x 38 cm;
Vydavatel: Henri Paul Jonquières; provedení: Atelier Duval; tisk: Priester Feres.

Předložená litografie pochází z jediné publikace těchto 40 Picassových kreseb v historii, která vyšla v roce 1957 se souhlasem Dory Maar a díky tomu, že vydavatel (Henri Paul Jonquières) poskytl jediný exemplář této publikace obsahující tyto kresby. Další osud originálu tohoto portfolia po smrti Dory Maarové v roce 1997 není znám.

Picasso po vydání cyklu 31 kreseb k textům Buffona v roce 1942 přinesl v roce 1943 své milované, surrealistické fotografce a malířce Doře Maar výtisk „Histoire naturelle“. Když byl v jejím ateliéru, vyzdobil okraje tohoto cyklu grafik lidskými hlavami, zvířaty a fantastickými tvory, přičemž samotná Dora Maar se na titulní stránce objevila jako žena-pták-sfinga. Při darování tohoto výtisku jí napsal věnování: „per Dora Maar tan rebufona!“ (pro Doru Maar, tak krásnou!), což je slovní hříčka odkazující na příjmení Buffon a katalánské slovo „krásná – bufo“.

Na poslední stránce portfolia Picasso akvarelem (viz fotografie) napsal prohlášení, které zní:

„Všechny kresby v této knize vznikly v neděli 24. ledna 1943 odpoledne v Paříži na adrese 6 rue de Savoie.“

Dora Maar (1907–1997), vlastním jménem Henriette Theodora Markovitch — napůl Chorvatka, napůl Francouzka. Dcera architekta ze Záhřebu a majitelky butiku v Cognacu. Po 16 letech strávených v Buenos Aires se vrátila do rodného Paříže, aby studovala fotografii na škole ENS Louis-Lumière a malířství na proslulé Académie Julian. Právě zde si v roce 1930 změnila své skutečné jméno a příjmení na pseudonym Dora Maar, který se od té doby stal jejím poznávacím znamením. V roce 1935 se Dora seznámila s Pablem Picassem – svou největší láskou a, jak se později ukázalo, největší tragédií svého života. Seznámili se v kavárně Les Deux Magots. Picasso prý zahlédl o 26 let mladší Doru, jak sedí u sousedního stolu. Z nudy si prý pohrávala s kapesním nožem a zabodávala čepel do desky stolu mezi prsty, které měla zahalené v černé rukavici vyšívané růžemi. Při jednom z pokusů se netrefila a pořezala si ruku, přičemž krev prosákla skrz látku. Picasso si toho všiml, přistoupil k ní a, okouzlen tímto jakýmisi masochismem, se zeptal, zda by mu tu rukavici mohl dát. Tak měl začít jejich 11 let trvající bouřlivý, toxický a destruktivní vztah. Dora vyfotografovala Picassa na přibližně 1 800 snímcích, on ji namaloval na několik desítek pláten. Ona však skončila v bídě, šílenství a osamění. Dlouho se spokojovala s rolí jeho hlavní múzy. Tvář Dory Maarové můžeme spatřit dokonce i v Guernice, kde je zobrazena jako žena držící lampu. Umělkyně doprovázela Picassa od samého počátku procesu tvorby tohoto monumentálního plátna, který pečlivě zaznamenávala na fotografiích, čímž vytvořila pro dějiny umění mimořádně cennou reportáž.