MOC TOPOR s předmluvou Jana Gondowicze, Nakladatelství L&L, Gdaňsk 2001, str. 85, 30x22,5cm
Album vyšlo u příležitosti retrospektivní výstavy děl Rolanda Topora, která byla v roce 2001 přivezena do Polska.
Nakladatelská vazba, karton s křídly
Roland Topor (narozen 7. ledna 1938 v Paříži, zemřel 16. dubna 1997 tamtéž) - francouzský spisovatel polského původu, dramatik, kreslíř, grafik, divadelní a filmový režisér, herec, scenárista a scénograf. Topor se narodil v Paříži, kam jeho rodiče, polští Židé, emigrovali před druhou světovou válkou. Byl synem Abrama Jechiela Topora (1903-1992), známého sochaře a absolventa varšavské Akademie výtvarných umění, a Zlaty (rozené Binsztok). Raná léta strávil v Paříži a poté v Savojsku, kde byla jeho rodina za války po okupaci Francie Německem chráněna před pronásledováním ze strany nacionálních socialistů. V roce 1964 absolvoval École nationale supérieure des beaux-arts v Paříži. Již během studentských let spolupracoval se satirickým časopisem "Hara-Kiri", v němž byly mimo jiné publikovány jeho kresby. Byl také spoluzakladatelem (s Fernandem Arrabalem a Alejandrem Jodorowským) a členem takzvané "Panické skupiny" (1962).
Topor byl autorem mnoha knižních ilustrací a plakátů. Spolupracoval s filmem. Na žádost Federica Felliniho navrhl kouzelnou lucernu - důležitou součást scénografie jeho filmu Casanova (1976)[1]. Podle jeho románu Chimérický nájemník natočil Roman Polanski film Nájemník (1976), v němž si Topor sám zahrál menší roli. Objevil se také mimo jiné ve filmu Wernera Herzoga Upír Nosferatu z roku 1979.
Toporovo dílo, inspirované surrealismem (autor se osobně znal s teoretikem tohoto hnutí André Bretonem), je plné šokující grotesky a černého humoru. Pro Toporův styl je rovněž charakteristické používání prvků čistého nonsensu a hra s konvencemi a jazykovým materiálem. Toporova všestranná osobitost, barokní imaginace a šíře tvůrčí činnosti jej přibližují myšlence syntézy umění. V tematické rovině se jeho dílo zabývá především zesměšňováním maloměšťáckých postojů a mentality, věnuje se i existenciálním tématům, zobrazuje jedince uprostřed cizího světa jako z nočního snu.
