Bídníci v sobě spojují prvky realistického románu s výraznými romantickými prvky, ale také pasáže esejistického charakteru. Dalo by se dokonce říci, že je syntézou žánrů: dobrodružného románu, románu mravů, detektivky a moralizujícího "románu hrdinů".
Victor Hugo zamýšlel dílo jako panoramatický obraz celé francouzské společnosti 19. století a jako expozici autorových názorů na otázky spravedlivého společenského řádu, boje proti chudobě a vyloučení. Na stránkách Bídníků Hugo prostřednictvím hlavních dějových linií a četných odboček filozofické a historické povahy představuje svůj politický a sociální program, založený na víře v možnost pozitivní proměny každého člověka a v neustálý, všeobjímající pokrok. Dílo vznikalo téměř dvacet let a jeho podrobná koncepce prošla během této doby mnoha změnami a rozšířeními.
Děj románu začíná v roce 1815 v provensálském městečku Digne popisem života biskupa Myriela, kterého obyvatelé diecéze znají pod jménem Bienvenu. Tento biskup se dobrovolně vzdal bydlení v paláci, který byl pro něj určen, a přenechal ho nemocnici. Šel příkladem skromnosti a laskavosti a podporoval charitu.
Jednoho dne se ve městě objevil galejník Jean Valjean, propuštěný z vězení. Jediný, kdo ho přijal příznivě, byl biskup. Valjean však v noci uteče a ukradne Myrielino stříbrné nádobí. Je zastaven policií a vrácen zpět, ale biskup ho ujistí, že mu stříbrný příbor dal on sám. Poté, co policisté odejdou, prohlásí, že tak vykoupil Valjeanovu duši ze sil zla a předal ji Bohu. Při odchodu z Digne, otřesen minulými událostmi, potká Valjean u cesty mladistvého kominíka ze Savojska a ukradne mu minci v hodnotě 40 sous, načež pochopí svou chybu, zvolá: "Jsem ubožák!" a rozhodne se změnit svůj život.
4 svazky
Nakladatel: Státní nakladatelství, 1980
Formát: 180 x 110 mm, 492, 474, 402, 394s.
Měkká vazba, na fotografii patrné mírné pomačkání a vybledlé hřbety, jinak bez poškození.