[CZARNOWSKI AUGUST] Herbarium lekarski czyli opis 125 ziół z podaniem ich uprawy i zastosowania [1912].

S 12 barevnými deskami a 5 dřevoryty v úpravě Dr. Czarnowského. Druhé, doplněné vydání. BERLÍN [1912], vydalo nakladatelství "Průvodce zdravím" (Czarnowski, Berlin N. 58. Weissenburgerstr. 27.), s. 221, 12. Rozměry 15 x 22,5, původní poloplátěná vazba. Zašpinění a odření vazby. Blok mírně uvolněný. Kniha vnitřně čistá, kompletní. Na obálce uvedeny ceny v markách, korunách a rublech (nutno přeškrtnout). Na konci knihy dobová inzerce na 12 stranách.

PŘEDMLUVA K PRVNÍMU VYDÁNÍ, kterou napsal Dr. Joseph Drzewiecki b. přednosta Terapeutické kliniky FF UK. Cesarsk. Varšava. Varšavská univ.

V poslední době, kdy je lékařský trh zaplaven stále větším množstvím umělých léčivých přípravků, tak okázale propagovaných chytrými výrobci a jejich nohsledy, máme tendenci zapomínat na přírodní prostředky, kterými nás tak štědře obdarovává sama matka příroda. Máme na mysli bylinky, které se ještě nedávno těšily mimořádnému úspěchu a byly nezbytnou součástí každé domácí lékárničky. Našim babičkám a prababičkám nebylo cizí umění sbírat, sušit a uchovávat léčivé rostliny, a co je důležitější, nebyly jim cizí ani vlastnosti mnoha bylin, kterými účinně napravovaly mnohé neduhy a vyléčily nejednu nemoc. Dnes, kdy si bylinná medicína postupně razí cestu do společnosti, začínají byliny pomalu znovu nabývat na významu. Velkou měrou k tomu přispěl lékař z Boží milosti P. Kneipp, jehož rady pomohly mnoha lidem v úporném utrpení a vyléčily nejednoho pacienta, kterého lékaři považovali za ztraceného. Jeho herbář, ač velmi chudý, byl vydán více než tucetkrát a tato skutečnost je výmluvným důkazem všeobecného zájmu o bylinářství. Proto je třeba herbář doktora Czarnowského, který obsahuje téměř dvakrát více léčivých rostlin než herbář pátera Kneippa, přivítat. Toto dílo obsahuje mimo jiné údaje o době květu léčivých rostlin. To je velmi důležité, protože to poskytuje údaj o tom, kdy, tj. v jakou dobu, by se měly byliny sbírat. Ani dítě, ani starý člověk se nemohou těšit z rozkvětu svých tělesných a duchovních sil; u jednoho se ještě nerozvinuly, zatímco u druhého již začaly vadnout a uvadat. Pouze zralá lidská bytost má normální zásobu sil. Totéž se děje u rostlin. Rostliny, které jsou příliš mladé nebo zvadlé, by se neměly sbírat pro lék, protože jejich šťáva má příliš málo léčivé síly. Když rostlina kvete a začíná tvořit poupata, jsou její šťávy nejsilnější a je nejvhodnější doba pro sklizeň. Je třeba dodat, že sběr bylin by se měl provádět za slunečných a suchých dnů a většinu z nich je třeba sušit na slunci, nikoli ve stínu. Je totiž skutečností, že seno sušené na slunci zvířata snáze sežerou než seno sušené v zamračených dnech a že krávy dávají lepší mléko po seně sušeném na slunci než po seně sušeném ve stínu.