HYNITZSCH Johann, Dissertationem Inauguralem, de Plica Polonica, Germ. Weichsel-Zopff.

Dissertationem Inauguralem, de Plica Polonica, Germ. Weichsel-Zopff.

Rectore Magnificentissimo, Serenissimo Principe Regio ac domino, Dn. Friderico Augusto, elect. Saxon. Herede. (...) Ex auctoritate Gratiosae Facultatis Medicae, Praeside Dn. Paulo Gottfr. Sperlingio, Med. Doct. Anatom. ac Botan. Prof. Publ. longe celeberrimo, nec non Archiatro Principis Servestani splendidissimo, Domino ac Patrono suo in aeternum devenerando, pro licentia, summos in arte medica honores, insignia ac privilegia doctroatus legitime capessendi, A se cinscriptam, publico Eruditorum examinisubjicit Ioanne Hynitzsch / Plessnensis Silesius, In Auditorio Maiori, Horis Ante et post meridiem statis. Wittenbergae 1702. typis Christiani Gerdesii. (19 x 15,5 cm), s. 31, viněta, ozdobná iniciála, vazba pperg. soudobá.
(Estr. T. 18). Dobrý stav, hnědnutí stránek. Lékařské pojednání o "polském koltunu". Plica polonica - "polský koltun", známý též jako "gwoźdźc", "goźdźc" nebo "plik", chomáč vlasů na hlavě slepený mazem a exsudátem, způsobený nedostatečnou hygienou nebo nepoužíváním kartáče či hřebenu; ke vzniku koltunu přispívalo i nošení klobouků, běžné u rolníků. Staré lékařské pověry zakazovaly stříhání koltu z obavy před negativními zdravotními účinky; nošení mělo chránit před nemocemi a ďáblem. Někdy se peřina pěstovala záměrně tak, že se vlasy energicky třela, a tím se rozcuchala, takže se zacuchala - v tomto případě to nesouvisí s hygienickou nedbalostí. Starou peřinu tohoto druhu lze přirovnat k dredům; takové záměrně pěstované peřiny se nosily v Pinsku a Mazovsku ještě na počátku 19. století. 9505/8