KISIELEWSKI STEFAN
CESTA V ČASE
Paříž 1982, Instytut Literacki, str. 135, formát: 13,5x21cm
"Při výkonu své samozvané funkce posuzovatele nové hudby Kisiel nezapomínal na její otce, především na Stravinského. Všichni jsme z něj stvořeni, jako by říkal autor textu Cesty časem pro smyčcový orchestr z roku 1965. Jde o sentimentální cestu do časů jeho mládí, tedy do podhoubí pařížského neoklasicismu ve znamení Satieho, Les Six a také Stravinského neoklasické persifláže? Ano i ne. Kisielewského hudba má v každé skladbě tak individuální výraz, že je obtížné ji podřídit nějaké obecné myšlence, i když by se chtělo Cestu v čase zařadit do proudu označovaného jako neoklasicistní parodie44. Hudba tohoto osmiminutového díla je veselá-smutná, přesněji řečeno: veselá-smutná-veselá, neboť je zřetelně uspořádána do formy ABA1, což ji již spojuje s původním neoklasicismem, který tuto třídílnou formu velmi často evokoval. Kontrast mezi krajními fázemi této jednověté skladby a jejím prostředním fragmentem je natolik zřetelný, že zde lze hledat i nějaké hlubší, možná ne zcela uvědomované významy; vždyť cesta k počátkům času někdy odhaluje i bolestné stránky existence a dějin." [M. Gąsiorowska, Kisielewski, PWM 2011].
ZADNÍ OBÁLKA
BDB stav