MILL John Stuart
LOGIC
TVRDÁ DOBOVÁ POLOKOŽENÁ VAZBA STYLIZOVANÁ NA DANOU DOBU, ZLACENÉ NÁPISY, RAŽBA A ZLACENÍ NA HŘBETU, NA DESKÁCH DEKORATIVNÍ RUČNĚ KOLOROVANÝ MRAMOROVANÝ PAPÍR. OKRAJE KARET SKVRNITÉ.
John Stuart Mill (narozen 20. května 1806 v Pentonville, zemřel 8. května 1873 v Avignonu) byl anglický filozof, politolog a ekonom. Ve filozofii původně navazoval na tradici utilitarismu. V politologii a ekonomii byl teoretikem a představitelem liberalismu. Je považován za zakladatele demokratického liberalismu. Byl ženatý s Harriet Taylor Millovou, s níž společně napsali knihu Poddanství žen, jednu z nejvýznamnějších kritik nerovnosti pohlaví.
Jeho dílo Principy politické ekonomie s některými jejich aplikacemi na sociální filozofii bylo výnosem z roku 1856 zařazeno na index librorum prohibitorum.
Vydání 1 v polštině.
"Vnávaznosti na tradici anglického empirismu Mill rozvinul jeho hlavní metodologickou verzi. Platnost empirického pohledu na lidské poznání se snažil prokázat v oblasti široce pojaté logiky, jíž dal novou interpretaci a spojil pozici empirismu s nominalismem. VMillově pojetínašla logika předmatematického obdobísvou nejvyzrálejší podobu. Nejvýznamnějším Millovým počinem byla jeho metodologie a teorie eliminační indukce, kterou považoval za základ veškerého poznání. Rozvíjeje tuto teorii, kodifikoval zásady eliminační indukce (později nazvané Millovy kánony). Pod vlivem A. Comta formuloval anglickou verzi pozitivismu a rozvinul pozitivistickou teorii vědy. Uvažuje-li z tohoto hlediska o pojmech kauzalita, substance (hmota), já (duše), zaujal fenomenalistické stanovisko. V psychologii, zastávaje stanovisko asociacionismu, se Mill snažil vysvětlit průběh duševního života pomocí asociačních zákonů. "Encyklopedie PWN
Vzácné!
Stav DB/odbarvení papíru a lišejníky [zvláště silně na krajních k.], VYDAVATELSKÝ EGM.
