Piekarski Stanisław, Encyklopedia wierzeń [1929].

Piekarski Stanisław, Encyklopedia wierzeń: religie, wyznania, dogmaty, obrzędy, kościoły, sekty, Wydawnictwo M. Arcta, Varšava [1929], s. 439, [3], rozměry 17,5 x 24,5 cm. Vlastnické podpisy. vzácné! Kožená vazba z produkce Suszek Books. Mramorované papírové desky [Pracownia Marmurkownia Magdalena Jurkiewicz]. Ručně šitá kapitálka.

Stanisław Piekarski(nar. 1868 ve Lvově, zemř. 21. ledna 1943 v Krakově) - polský právník, úředník a religionista. Byl synem Augusta. V letech 1886 až 1891 studoval práva na Jagellonské univerzitě, kde získal titul doktora. Po studiích nastoupil do zaměstnání v haličském guberniu ve Lvově, odkud byl v letech 1892 a 1893 delegován na práci do boršovského a kroskovského hejtmanství. Zpočátku pracoval jako konceptní učeň a v letech 1899-1901 byl konceptním úředníkem. V roce 1901 začal pracovat na ministerstvu náboženství a školství ve Vídni, kde byl postupně radou v odděleních právních záležitostí, židovských záležitostí a lidové výchovy a učitelských seminářů. Od roku 1905 pracoval v haličském oddělení téhož ministerstva, kde se stal vedoucím odboru. V listopadu 1918 se přestěhoval do Varšavy, kde se stal vedoucím oddělení v odboru náboženství ministerstva pro náboženská vyznání a veřejnou osvětu. V únoru 1921 se stal ředitelem tohoto odboru a v této funkci setrval až do srpna 1926, kdy byl penzionován. Po odchodu do důchodu přednášel o správě konfesí. v roce 1927 vydal knihu "Wyznania religijne w Polsce", která byla rozšířením těchto přednášek. V roce 1930 vydal knihu "Pravdy a hereze. Encyklopedie víry všech národů a dob". O dalším životě Stanisława Piekarského nejsou žádné informace.