Zvířecí zvěřinec z roku 1846: "Hej, pánové! krásné dámy! | Mám zvířata, podívejte se na ně | Všechna divoká, každé slovo | Zvěřinec zcela nový. [...}. [Lvov, 1848]. Tištěno anonymně, podepsáno iniciálami T. G.

Zvířecí zvěřinec z roku 1846: "Hej, pánové! krásné dámy! | Mám zvířata, podívejte se na ně | Všechna divoká, každé slovo | Zvěřinec zcela nový. [...}. [Lvov, 1848]. Tištěno anonymně, podepsáno iniciálami T. G.

S. [4], il. V.: 24,5 cm. Tištěno na tenkém modrém papíře. Rýmované texty s popisy zobrazených postav jsou doprovázeny dřevorytovými vyobrazeními.

Bez vazby, na okrajích záhyby a značky po přeložení. Poznámky tužkou na první straně, navíc pod dřevoryty podepsáno jméno každé vyobrazené postavy.

Estr XIX díl. 2 s. 2. Ve fondu Národní knihovny dostupný výtisk přelepený na jiném bílém papíře.

Známý, anonymně vydaný satirický tisk s vyobrazením nejvýznamnějších postav spojených s tzv. haličskou loupeží z roku 1846, krátce trvajícím radikálním selským hnutím, které vzniklo především v důsledku podněcování ze strany vlády a rakouských úředníků. Během loupeže bylo zavražděno více než 3 000 polských občanů šlechtického původu a zničeno a vypleněno mnoho malopolských panství a statků. Událost měla ohlas v polské historii a literatuře ("Chorál" Kornela Ujejského, "Wesele" Stanisława Wyspiańského a "Turoń" Stefana Żeromského) i v Evropě.

Tisk začíná obratem ke čtenáři, v němž mu básník oznamuje, že ho provede jakýmsi "zvěřincem" zvířat.

"Hej, pánové! Krásné dámy! | Mám zvířata, podívejte se na ně, | Všechna divoká, každé slovo | Zvěřinec docela nový. | Je tu hyena, divoký tygr, | krví potřísněný vlk zuřivý; | A liška s jedním okem; | divoký levhart, jenž krev svých bratrů v potoce vylévá | mořský pes, velký chuligán. - Představení | Bude pěkné a zajímavé, | Připomene historii, i když slzavou!"

Rýmovaný text doprovázejí vyobrazení popisovaných postav se zvířecími hlavami, provedená v dřevorytu.

Mezi popisovanými osobami je i kníže Klemens Metternich(1773-1859) - rakouský kníže, politik a diplomat, dlouholetý ministr zahraničí (1809-1848) a rakouský kancléř (1821-1848). Úryvek: "Zde vidíte Metternicha, | Co nám Polákům tolik zla udělal - před dvěma lety | Za porážku Tarnova vděčíme jemu | Bratři; chvála Bohu, | že potrestal tohoto nepřítele".

Ludwig August von Benedek (1804-1881) - generál dělostřelectva císařské a královské armády, velitel rakouských vojsk, který s podporou místních sedláků potlačil v malé bitvě u Gdówa krakovské povstání. Zatento čin byl později vyznamenán Rytířským křížem řádu Leopoldova a jmenován plukovníkem. Básník charakterizoval tehdejší počínání generála Benedeka takto: "Byl to dobrý člověk:

"Penězi | platil sedlákům, kteří kosami | vraždili své bratry, | a jako loupežníci loupili".

Franz Freiherr Krieg von Hochfelden (1776-1856) - gubernátor Haliče, čestný občan Lvova. Podle některých badatelů byl původcem použití haličských sedláků k potlačení šlechtického povstání v roce 1846.

Joseph Breinl von Wallerstern (1800-1869) - rakouský úředník ,od roku 1835 starosta v Tarnově.V roce 1846 - aby zabránil vypuknutí povstání za nezávislost - provokativně využil protišlechtického selského hnutí v Tarnově a namířil ho proti zemanům. Je považován za jednoho z hlavních viníků haličského masakru - stačí zmínit, že v Tarnově při loupežném přepadení úřad vyplácel sedlákům za zabitého šlechtice 10 zlatých a za zajatého 5 zlatých.

Leopold Sacher-Masoch (1797-1874) - rakouský státní úředník, v letech (1831-1847) ředitel lvovské policie, sběratel.

Jakub Szela (1787-1860) - vůdce sedláků během tzv. haličského loupežného tažení v roce 1846, proslulý svou krutostí a bezohledností při vyvražďování šlechty během haličského masakru.

Nabízený exemplář popsal Dr. Prof. Gregory Niecia ve svém článku s názvem "Lvoviana ve sbírce Lecha Lecha."Lwowiana in the collection of Lech Kokociński - a Warsaw bibliophile and collector" z roku 2009 [Nieć G., Lwowiana in the collection of Lech Kokociński - a Warsaw bibliophile and collector [in:] Kraków - Lwów: książki, czasopopisma, biblioteki XIX i XX wieku. T. 9 / redakce: Halina Kosętka, Barbara Góra, Ewa Wójcik. - Kraków, 2009]

Objekt byl prezentován mj. na výstavě "Mýtus Haliče" v Krakově a ve Vídni.